Ivona Wágnerová (35 let)

Ivona Wágnerová (35 let)

Pochází z Chomutova. Po střední škole nastoupila na právnickou fakultu na Západočeské univerzitě v Plzni, kterou nedokončila, ale ze studia čerpá v podnikání dodnes. Její zálibou totiž byla angličtina a jako lektorka angličtiny dostala příležitost odkoupit jazykovou školu Extern v Plzni, což také v roce 2012 udělala. Je vdaná a má dva syny (3 roky a druhé 11 měsíců).

Byla jsem na zaměstnance moc hodná. Musela jsem se poučit

Vést jazykovou školu Extern v Plzni se Ivona Wagnerová učila za pochodu. Na mnoha věcech se musela spálit, než se poučila. Štěstí má především na rodinu, kdy jí s výchovou a domácností pomáhá manžel, ale také babička s dědou. Přesto pracovně zažila problémy především se zaměstnanci, kdy ji letos vypekli dva lidé ze šesti. Poučila se? Upravila nově pracovní smlouvy a jak? Na čem se nejvíce spálila v začátcích podnikání, a které promo ji nakonec pomohlo zvrátit podnikání k lepšímu?

 

Představíte nám vaše podnikání?

Provozuji jazykovou školu Extern v Plzni, kde nabízíme kurzy všech důležitých světových jazyků. Angličtina, němčina, španělština, ruština, francouzština, italština, aktuálně řečtina.

Jaký nejexotičtější jazyk jste v minulosti nabízeli, ale třeba se neujal?

V nabídce máme třeba švédštinu, a o tu moc zájem není 🙂

Jakou máte kapacitu?

Ekonomika je silnější a firmy si díky tomu mohou dovolit zahrnout zaměstnance nejrůznějšími benefity a mezi nejvyužívanější patří právě jazyková výuka. Učebnu máme jen jednu, ale je zcela dostačující, protože většinu výuky máme mimo školu.

Jak dlouho školu provozujete?

Jazyková škola Extern v Plzni vznikla v roce 1992 a patří tak mezi nejstarší tamní fungující školy. Nicméně pod mým vedením je od roku 2012, kdy jsem ji odkoupila se zaběhnutými kurzy.

V jakém stavu škola při přebírání byla? 

V roce 2012 chtěla jít původní majitelka do důchodu a z rodiny nikdo školu převzít nechtěl. Nejdříve jsem se divila, ale pak mi to došlo. Majitelka sice nabízela zaběhnutou školu ve stavu tří zaběhnutých firemních kurzů, čtyř kurzů pro veřejnost, ale například neměla ani webové stránky. Zařízení vypadalo jako z filmu Obecná škola. V podstatě nebyla do budoucna konkurenceschopná. Koupila jsem ji doslova za pět minut dvanáct. První rok jsem tam proinvestovala dost peněz, abychom se dostali na dnešní standard. Zařídila jsem webové stránky, o tři roky později vznikl facebook, zmodernizovala jsem učebnu. 

Jak jste se k nabídce odkoupit školu dostala?

Na škole Extern jsem učila angličtinu. Paní ředitelka oslovila s nabídkou tři lektory, mezi nimiž jsem byla i já. Kývla jsem na ni ještě s jednou lektorkou. Nakonec jsem ale zvítězila, protože jsem měla za sebou dva roky regionálního zastoupení pro zájmové kroužky pro mateřinky a základky v jedné pražské firmě. Konkrétně jsem byla oblastní zastoupení pro západočeský a karlovarský kraj. Tato funkce obnášela komunikaci s klienty, zajišťování lektorů, organizaci. Díky tomu mě také ředitelka oslovila a školu mi nabídla.

Nabízíte kurzy jen pro dospělé nebo i děti? 

Pokud se nám kurz pro děti podaří naplnit, otevřeme je. V současné chvíli nabízíme jen individuální dětské kurzy. Letos jsou největším odběratelem kurzů firmy.  

Co jste vystudovala?

Nedostudovala jsem práva, ale praxi v advokátní kanceláři jsem absolvovala. Angličtina pro mě byla vždy srdcová záležitost a hobby. Chtěla jsem ji dělat, ale nikdy jsem si nepředstavovala, že bych se dostala až k provozování jazykové školy. Působila jsem jako lektor angličtiny, mám pedagogické minimum a certifikáty, ale nemám jazyk vystudovaný. Pro manažerskou činnost to ale není překážkou. Sama spolupracuji s lektory, kteří ani nemají vzdělání, ale žili 20 let v zahraničí. Mnohdy umí cizí jazyk lépe než lidé, kteří ho tu vystudovali.

Promrhání peněz na reklamě

Máte dva syny (3 roky a druhý 11 měsíců). Kupovala jste tedy školu ještě bez dětí. Jak jste koupi zajišťovala finančně?

Z počátku jsem měla něco našetřeno, ale ne moc. Vycházelo to asi na dva průměrné platy v Česku. Zbytek jsem tedy čerpala prostřednictvím klasického debetu minus 30 tisíc v bance. Takhle to fungovalo celý rok. Jazykovka si naštěstí na svůj nájem vydělala, ale už nezbylo nic na moji odměnu. Abych podnikání utáhla, našla jsem si v jedné firmě práci na poloviční úvazek. Pracovala jsem u počítače čtyři hodiny denně. Díky tomu jsem byla schopna poplatit náklady a jazykovku. V prvním roce jsem se nechávala zvát na kafe, když se chtěl někdo se mnou setkat ?. Bylo to složité období.

Co bylo v začátcích nejtěžší?

Naprosto jsem se topila v záplavě reklamních nabídek. Z agentur mi volali, že mohu mít reklamu v novinách, bannery na webech. Když jsem začínala, myslela jsem si, jak se vše rychleji rozjede, když budu vidět. Jeden den jsem se například objevila v Mladé Frontě. Za inzerát jsem zaplatila tři a půl tisíce korun a inzerát měl prosím pěkně 2,5 cm. Když jsem ho uviděla, myslela jsem, že mě omyjou. Výsledný efekt samozřejmě nula. Nikdo si reklamy nevšiml, a pokud ano, potenciální klient to rozhodně nebyl. Během prvních dvou let jsem prodělala na reklamách dost peněz, než jsem zjistila, která funguje. Tato zkušenost mě semlela a přinesla mi možná tak dva lidi.

Který marketingový nástroj nakonec zafungoval?

Jednoznačně fungovalo osobní doporučení. Na něm jsem postavila další důležité spolupráce. Začala jsem se zaměřovat na správnou cílovou skupinu a v té jsem o své škole mluvila. Kolem mě bylo dost lidí, kteří neuměli anglicky, tak jsem jim nabídla hodinu na zkoušku. Když se jim hodina zalíbila, navrhli ve své firmě, jestli by jim kurzy neproplatili. Pak už jen byla otázka času, kdy se domluví zároveň skupinová firemní hodina. Díky tomu jsem se hodně posunula.

Začala jste vše více řešit jako obchodnice než markeťačka?

Přesně tak. Ale až po těch dvou letech, co jsem se rozkoukala. První roky u mě vládl chaos.

Měla jste ze začátku k sobě rovnou někoho na výpomoc? Účetní nebo někoho?

Právě že ne, proto jsem se v tom tak plácala. Po třech letech mi zpracovávala jednou do roka daňové přiznání moje mamka. Po dvou letech už nebyly potřeba tak velké investice, zredukovala jsem reklamy a škola si byla schopna na sebe v klidu vydělat, stejně tak všichni lektoři. V té době jsem již spolupracovala se šesti lektory a čtyřmi firmami. Můj čas ale stále vyplacený nebyl. Držela jsem ten poloviční úvazek v druhé firmě, který mi dával nějakou jistotu výdělku, ale časově mě brzdil v dalším rozjezdu podnikání. V účetnictví jsme se dlouhodobě s mamkou taky neshodovaly, tak jsem si našla jednu paní a ta mi to celé dala do kupy. Spolupracujeme spolu už čtyři roky a od té doby účetnictví klape jako hodinky. Nemusím na něj myslet a jen posílám podklady. To byl jeden krok a druhým krokem bylo ukončení polovičního úvazku, kdy jsem začala plně pracovat pro jazykovku.  Záhy jsem otěhotněla. 

Problémy se zaměstnanci

Co se těhotenstvím změnilo? Jak jste podnik připravovala na příchod dítěte?

Změnilo se vše, a to totálně, jelikož jsem přestala být šílencem. Syn na mě měl nejlepší vliv. Každá matka je nejlepší manažer, protože musí být. Mě to strašně posunulo. Chvíli po porodu jsem nemohla nic moc dělat, ale pak chlapeček první čtyři měsíce pořád spal a já jsem udělala snad nejvíce práce. Vytvořila jsem tabulky, strukturu, … byla jsem nejvíce činorodá. Když už pak byl starší, měla jsem zmáklou organizaci času.

Pracovala jste jen když dítě spalo, nebo jste měla někoho na hlídání?

Kdybych neměla babičku s dědou od muže, tak bych to zvládala horko těžko. Měla jsem možnost využít hlídání kdykoli. Oba jsou v důchodu, a navíc zdraví a aktivní lidé. Kdykoli, kdy jsem potřebovala, si prvního brali od mimina od 4 měsíců na odpoledne. Bydleli jsme dost blízko. Prostě výhoda k nezaplacení.

Podobně to funguje i s druhorozeným synem?

Funguje to tak, že tříletého si berou často. Zvlášť když potřebuji udělat první dva týdny v měsíci faktury. U toho mám miminko u sebe. Jsem v tuto chvíli velmi málo efektivní. Když on spí, tak dělám a tříleťáka dávám k babičce. 

Máte nějakého zástupce v práci? Nebo to vedete vše sama?

Mám jen účetní. Ale obecně jsem omezila svoji práci. Přestala jsem například učit. Nechala jsem si jen jednu holčičku, která je mojí srdcovou záležitostí a ráda bych se v angličtině také udržela. Zůstala mi jen jazykovka, kterou vedu. Dohlížím na firmy, fakturace, nabídky, dělám promo, ale nikoho k sobě nemám. Někoho bych ale teď potřebovala. Ale mám hrůzu z toho, že někomu svěřím know-how. Celé, co jsem za ta léta zpracovala. Vím, jak bych člověka našla. Teď se mi ozvala paní. Když jsem si ale spočítala paušálně, kolik by mi zabralo času, než bych ji vše vysvětlila a nevím, jak by se snažila, výsledek je nejistý. V současnosti jsem ve fázi hledání a mírné stagnace. Bojím se, že mi někdo firmu vyfoukne.

Jak složitě se vám hledají lektoři a měla jste někdy s nimi problémy?

V současné době je to už lepší, ale spálila jsem se také. Vybírám si lidi o třech pilířích – kromě jazyka, který musí umět, musí také umět jazyk dobře naučit. Ukazují mi při pohovoru metodu učení. Za třetí si musíme sednout lidsky, a to se ne vždy podaří. Za ta léta jsem se naučila, co mohu očekávat a rozpoznám hlavní charakter člověka. Zrovna tento rok mě ale už dva lektoři ze šesti vypekli.

Jakým způsobem?

To je tak, že jsem se ho na začátku zeptala: Opravdu s vámi mohu počítat do konce června? Nevadí vám, že budete učit jen tři hodiny ve středu nebo ve čtvrtek? Máte jiný zdroj příjmů? Zvládnete to? Odkýval vše. Lektor to byl šikovný, uměl učit a sedli jsme si lidsky. Sepsali jsme smlouvu do června a za měsíc mi hlásil, že dostal super nabídku na plný úvazek a učit už nebude. Samozřejmě rozumím, že to je mladý lektor, který dostal příležitost a potřebuje se najít. Navíc byl slušný, protože počkal, než předal svoji práci. Ve smlouvě měl měsíční výpovědní lhůtu. Ve druhém případě se jednalo o lektorku, která z ničeho nic přestala pracovat z důvodu, že ztratila hlas. Když jsem jí přitom volala z jiného telefonu, odpověděla hlasem zcela normálním. Asi si to rozmyslela. Oba případy mi ale udělaly čáru přes rozpočet, protože firma (objednatel) stále jen čeká a nepůsobí ani dobře časté střídání lektorů. Nemám bohužel na tyto případy žádné páky. Nejraději mám dlouhodobou spolupráci, kdy vím, co mohu od lidí čekat. V současné době zaměstnávám 18 fungujících lektorů, o kterých vím, jak pracují. S některými pracuji už těch 7 let a s většinou víc než 2 roky. Základem je jejich spolehlivost a jestli jsou klienti s nimi spokojení. Těmto lidem dávám ráda nové nabídky, jenže většinou už jsou plní, tak musím hledat i lidi nové. I když si pak s novými lidmi sedneme ve všech třech pilířích, první tři měsíce jsem jak na trní, co z nich vyleze. Přijala jsem třeba v minulosti jednu paní na dětský kurz. První hodina proběhla na výbornou, dostala klíče od učebny a další týden tam na ní čekaly děti samy. Nezvedala telefon. Ozvala se až po týdnu, že kurz nezvládá. 

Lze to nějak řešit smluvně? Jak jste se z těchto případů poučila?

Musela jsem se poučit. Doposud jsem totiž byla dost lidská, ale po zkušenostech s paní, která nepřišla k dětem a pak s paní, co nemůže mluvit, tak předělávám smlouvu. Za nedodržení smlouvy pohrozí penále. Mám i konkurenční doložku – po dobu příštího roku od konce naší spolupráce, nesmí převzít moji klientelu. Původně hrozila pokuta 100 tisíc korun, teď jsem ji snížila na 50 tisíc. Občas se setkávám s lektory, kteří mi nechtějí s touto doložkou smlouvu podepsat s tím, že na to nemají. Stačí se jich ale jen zeptat, jestli se mi chystají převzít klientelu, a když doložku pochopí, už nemají problém. Lidé se sankcí bojí, ale když ji tam nemám, jsem v případě problémů namydlená.  

Maximální podpora v rodině

Firmou byste rodinu uživila?

Když je vše, jak má být, tak rodinu uživím. Jsem v zisku, ale ráda bych ho zdvojnásobila. Muž by teoreticky nemusel pracovat, ale se všemi životními náklady včetně hypotéky, je život s jeho příjmy lepší. Ráda bych opravdu zisk zdvojnásobila, ale nejsem si jistá, že bych to kapacitně s dvěma dětmi zvládala. Bylo by to na úkor spánku. 

Kolik času týdně trávíte nyní prací?

Mám zhruba poloviční úvazek. Některé dny dělám osm hodin a některé dny nepracuji vůbec. 

Pomáhá vám doma manžel? 

Je pravda, že už jsem chtěla alespoň paní na úklid, protože ho nezvládám tak, jak bych chtěla, ale můj muž s tím nesouhlasí. Prý klidně ten dům uklidí sám. Mám opravdu super podporu v něm i celé rodině. Mít takové zázemí, tak to se pak podniká. Kdybych byla samoživitelka, nebo neměla partnera, který funguje, podnikat bych asi nemohla. On zastoupí i mateřskou roli, hlídá a zastoupí i roli v domácnosti na 100 %. Uvaří, udělá práce včetně prádla, nádobí, vysávání. Je super.

Rozjížděla jste podnikání už když jste měla tohoto partnera?

V roce 2012 ne, ale když jsem se s ním seznámila, tak jsem končila na tom polovičním úvazku, abych se mohla firmě plně věnovat. Od té doby nabral můj život zcela jiný směr. Svoji roli sehrálo více aspektů. Skončila jsem daný poloviční úvazek, začala jsem se naplno věnovat podnikání a do toho vstoupil on, jako velká podpora. Chvíli poté, co jsme se dali dohromady, tak jsme se sestěhovali. Nemusela jsem řešit nájem a o psychické podpoře nemluvě. 

Manžel je zaměstnanec nebo podniká a tím pádem je také flexibilnější?

Je zaměstnanec a každý den čekám jako na smilování, až přijde z práce. Ale je prostě psychická podpora a nebála jsem se díky tomu riskovat. Dřív jsem se bála dělat odvážnější kroky. Mám podporu i finanční, kdyby se něco nepovedlo. 

Co vám přijde na podnikání s dětmi nejtěžší?

Čas. Děti potřebují váš čas a nejtěžší je si to vyrovnat, abych si nepřipadala jako máma, která na ně kašle a říká jim: „Počkej chvilinku, maminka musí pracovat. Počkej až to dodělám.“ Snažím se mít třeba notebook mimo dětskou pozornost. Například, když si děti hrají, v kuchyni si potají píšu nějaký email. Když syn přijde, hodím přes notebook utěrku, aby ho neviděl ?. On by jinak chtěl být na počítači pořád a nechci být matka, která ho odkládá k obrazovce. Někdy to samozřejmě jinak nejde, ale snažím se. 

Malý chodí do školky?

Ne, od září půjde. Máme babičku, tak zatím do školky nemusí. Ale občas mám pocit, že té práce dělám až moc a málo se dětem věnuji a poté mě to mrzí. Malí budou jen jednou, pak mi to nedá a na úkor spánku pracuju a jsem tu další den jako chodící zombie. Musím vždy vygenerovat to, co je v ten den nejdůležitější. Když jsou nemocní, tak nepracuji. Práce počká.

Neustálý proces zodpovědnosti

Jak podnikání ovlivnilo váš život negativně?

Nejsem úplně zaměstnanecký typ a podnikání mě posunuje. Je to práce s lidmi. Nejvíce mě asi trápí, že ostatní lidi, na které se musím spolehnout, jsou vlastně moje zodpovědnost nakonec. Je to náročné, když mě někdo nechá ve štychu. Na moji hlavu to padne a na moji firmu padne stín. S tím nemohu nic dělat. Mohu si zanadávat, ale to je tak vše. Stále probíhá proces zodpovědnosti. Nemohu se na vše vykašlat, vypnout a nasadit dlouhodobé volno. Asi bych i mohla, ale důsledky by byly znát Zaměstnanec si může na dovolené vypnout telefon, já ne. 

Proč jste se zapojila do skupiny Dominiky Špačkové?

Nevím, jak mě ta její reklama našla, ale zkrátka vše do sebe zapadlo. Tehdy v listopadu jsem měla zrovna dvouměsíční mimi. Neměli jsme žádnou krizi, ale seděla jsem na sedačce, kojila malého, druhou rukou jsme něco klikala na počítači a najednou na mě vyskočil text, který by mi jako by četl myšlenky. Myslím, že Dominika má výborně koncipované promo. Jsem ve skupině Úspěšná a odpočatá a sleduji ji. Bohužel jen nestíhám sledovat všechna videa.

Jaké máte plány do budoucna?

Před 14 dny jsme dostali akreditaci na pomaturitní kurzy. V tuto chvíli tedy komunikuji s webmasterem a grafikem a připravujeme se na toto studium. Máme kapacitu 10 studentů. Dělám na tom od ledna každý den. Administrativně se jedná o celkem náročný proces.

A dlouhodobě? Čeho chcete prostřednictvím podnikání dosáhnout?

Ráda bych se zaměřila na rozšíření firemní výuky, to bude znamenat i mimo Plzeň. 

Co byste nabídla našim klientkám maminkatelkám? Třeba nějakou slevu, akci, na co byste je nalákala?

Akce a slevy je téma samo o sobě. Maminkatelkám bych jako každému klientovi zajistila výuku na míru. Ideálně mě napadá výuka přes Skype z pohodlí domova. Je to velmi efektivní. Neztrácíte čas s dojezdem na výuku, můžete být na gauči doma a vzdělávat se. 

Všimla jsem si také, že vedete taneční školu Equet? Můžete nám představit tento projekt a jste v něm stále aktivní? Je fakt, že poslední akce jsou tam z roku 2015.

Ano, Equet letos slaví 10 let. Jedná se o taneční skupinu různorodých stylů tanců – od ohňové show až po Charleston. Založily jsme ji s kamarádkou a stále v ní jsme aktivní jak choreograficky, tak tanečně. Tanečnice jsme si postupně za ta léta k sobě našly a je to úžasný aktivní odpočinek. Od té doby, co máme obě dvě děti a naše kamarádky tanečnice také, budeme se více zaměřovat i na tanečky pro děti na akcích. Můžete se mrknout na akce, třeba se někde s maminkatelkama potkáme. Jezdíme po celých Čechách 🙂 Ale aktivnější jsme více v západočeském a karlovarském kraji. Poslední víkend v srpnu nás můžete vidět v Chebu na Valdštejnských slavnostech, to je celá víkendová akce. Moc rády tam jezdíme. 

 

Přečtěte si i další zajímavé rozhovory:

Proč Klára Kratochvílová začíná podnikat už jen v tom, čemu rozumí?

Jak se podařilo Martině Habové vyrovnat s krachem z podnikání?

Jak poradkyně v oblasti procesního řízení Renáta Novotná organizuje podnikání s třemi dětmi?

Další rozhovory

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

maminkatelky.cz