Mámami - Michaela Kramolišová a Markéta Popovičová 

Sestry Míša a Markéta pochází z Brna. Markét po dokončení obchodní akademie pracovala jako asistentka v projektantské firmě. Míša vystudovala Sociologiii a Genderová studia, která dokončila už po narození prvního syna. V roce 2013 založily nejdříve e-shop Mámami, ze  kterého v roce 2018 vznikl projekt Mámami, ve kterém pomáhají ženám zjednodušit si péči o svůj domov, a tím pádem i svůj každodenní život. Míša i Markéta jsou vdané a obě jsou trojnásobné mámy. Míša má děti ve věku 13,11 a 5,  Markéta ve věku 12, 10 a 7. Míša miluje hory, Markét zase moře a obě milují rodinnou pohodu, dobré jídlo a čtivé knihy. 

Nikdy jsme neměly problém makat. Ale nedařilo se nastavit byznys tak, aby nám dal výplatu a zisk

Začínaly nejdříve psaním blogu a e-shopem. Držely ho dlouho - 4 roky - jenže stálá výplata pořád nikde. Unavené nakonec e-shop pustily. A jako relax zvolily psaní nového blogu. 

Nové téma věnující se domácnosti zaujalo natolik, že jim nakladatelství Grada nabídlo vydat knihu. Míša Kramolišová a Markéta Popovičová se toho chytly a tím začal i rozjezd velmi slibného projektu Mámami.

Proč e-shop nefungoval? Jak rozjížděly novou službu a co by dnes udělaly při rozjezdu podnikání jinak?

Představte nám váš projekt Mámami.

Markéta: Náš projekt Mámami je o tom, že pomáháme ženám tvořit domov, ve kterém jim bude skvěle. Ve kterém se budou cítit ony dobře, ve kterém se bude cítit jejich rodina dobře a který bude odrážet to, kým jsou ony a kým je ta rodina jako celek. 

Měly jste pořádek domova a vnitřní pohodu tak nějak zakořeněnou v sobě už od mala, nebo jste se k tomu dopracovaly postupně s dětmi a životem samotným?

Míša: Neměly jsme pořádek v sobě a ani kolem sebe (úsměv). Jsme sestry, které sdílely skoro 20 let jeden pokoj a naše maminka do něj raději moc nechodila. Byla naopak pořádkumilovná a náš pokoj považovala za hrůzu. Takže jsme si musely vyšlapat a najít svoji cestu až v podstatě s dětmi. 

Markéta: Není to ale tak, že bychom měly v sobě zakořeněnou lásku k úklidu a pořádku. Právě proto ale myslím vznikl projekt Mámami. Kdybychom už v sobě tu pořádkumilovnost měly, přišlo by nám to přirozené a neměly bychom potřebu o tom mluvit.

Kdy nastal první impuls, že by takový projekt k uklízení a vytváření domova měl vzniknout?

Míša: K němu vedla dlouhá cesta. V roce 2012 jsme začaly psát blog s názvem Od hlavy až k patě. Dokonce ještě existuje a popisoval střípky z našeho života - co děláme s dětmi, co jsme uvařily apod. Bavilo nás to a naplňovalo. Zlepšovaly jsme se ve focení, v psaní a díky blogu jsme se také více začaly dívat kolem sebe. V čem žijeme. Do toho přibývaly děti a s nimi i hodně věcí. A tak nějak jsme se v tom začaly plácat a zároveň hledat cestu ven. V té době nás ale ještě nenapadlo odstartovat nějaký projekt. To by bylo sci-fi.

Vy jste dokonce ještě před tím založily e-shop s designovými kousky. Jak tenkrát vznikl a jak dlouho jste ho držely?

Míša: Tenkrát jsme rozjížděly e-shop dokonce tři a je to vtipné, protože všechny tři jsme se zase potkaly v Úspěšné a Odpočaté. Po čase se naše švagrová rozhodla vrátit do zaměstnání. 

Markéta: S e-shopem to byl takový klasický příběh startu podnikání žen na mateřské. Chtěly jsme něco dělat a přemýšlely jsme co - tak třeba e-shop (smích). 

Proč zrovna designové kousky? Tvořily jste je samy nebo přeprodávaly?

Míša: To vykrystalizovalo z blogu, ke kterému jsme ještě něco chtěli přinést. Říkaly jsme si: “Jsme mámy s dětma a kolem nás je tolik šikovných žen, které něco tvoří. Podpoříme je.” Vybraly jsme nejkrásnější kousky do našeho supershopu a do toho jsme oslovovaly zaběhlejší firmy. Myslím, že se nám povedlo dát dohromady pěkné lokální kousky, nicméně to s sebou něco neslo.

Copak?

Markéta: Byla s tím spousta práce. Pokračovali jsme psaním na blogu, zajišťovaly prodej, balení balíčků. Navíc jsme byly tenkrát jedny z mála, které se do podobného obchodu pustily. Za ty 4 roky vedení e-shopu vnikly krásné spolupráce, vztahy, které máme doteď.

Byznys bez peněz

Čtyři roky jsou docela dlouhá doba. Proč nakonec e-shop skončil?

Míša: Celé čtyři roky jsme podnikání zvládaly. Děti pobíhaly kolem, sklad jsme měly doma, zboží přicházelo, odcházelo, balily jsme. Jenže tím, že jsme odkupovaly zboží od malinkých tvůrců, časem jsme narazily na problém s cenou. Nevyplácely jsme si žádné odměny a nevracelo se nám to. 

Natož, že jste si nic nevyplácely, tak jste udržely byznys docela dlouho. 

Markéta: My jsme takoví držáci (smích). E-shop jsme naštěstí nemusely dotovat. Peníze z rodiny do něj nikdy neputovaly. Uživil se sám. Jen s rozjezdem pomohli naši muži, kteří nám dali na začátku peníze na nákup zboží. Na mateřské bychom si to nemohly dovolit. Ale potom už si žil obchod vlastním životem, a protože jsme byly na rodičáku, neměly jsme velké náklady. Vydělané peníze jsme neustále vracely do rozšiřování nabídky.

Míša: A to je důležité - stále jsme si nic nevyplácely. Takhle to fungovalo několik let. Žili jsme s vizí, že přece jednou to přijde. Ale nebylo to dobře byznysově nastavené. 

Markéta: Postupně jsme došly do fáze, kdy jsme se musely rozhodnout, jak dál. Jestli obchod zavřít, nebo ho proměnit v opravdový byznys. Což by ale znamenalo strašnou spoustu věcí - odstěhovat sklad, pronajmout kancelář nebo zaměstnat lidi na balení.

Do toho se vám už nechtělo.

Markéta: My jsme se navíc dostaly do fáze, že nám to přestávalo dávat smysl. Jednak se konkurence rozrůstala. Malých obchodů přibývalo raketovým skokem a ti samotní tvůrci si tvořili vlastní e-shopy. Naše marže zůstávala malinká a lidé si jdou raději koupit zboží přímo k výrobci než do nějakého e-shopu.

Následoval složitý proces zavření e-shopu?

Míša: Se samotným procesním ukončením problém nebyl. Vždy jsme zboží objednaly, zaplatily a neměly jsme podepsané žádné dlouhodobé smlouvy. Jen jsme napsali dodavatelům, že to není udržitelné.

A z psychologického hlediska? Jak dlouho jste se k tomuto kroku odhodlávaly?

Míša: Asi rok to v nás zrálo. My jsme totiž vůbec nevěděly, jak to celé uchopit. Neměly jsme plán B - zbývalo jen více rozjet e-shop nebo najít něco zcela jiného, jenže co? Já jsem navíc porodila třetí dítě a představa balení při třech dětech byla děsivá. 

Markéta: Já jsem naopak už končila rodičovskou se třetím dítětem a rozhodovala jsem se, jestli se vrátit do své práce nebo ne. Strááášně se mi tam totiž nechtělo.

E-book prolomil ledy

Navazoval na toto přemýšlecí období už projekt Mámami?

Míša: Ke konci roku se nám podařilo napsat e-book o Vánocích, který měl docela velký úspěch. A nám došlo, že bychom mohly nabídnout něco víc. Že nemusíme nabízet jen fyzické zboží. Jenže jsme přesně nebyly schopny novou formu definovat. 

Markéta: Už nám bylo jasné, že e-bookem za stovku si nemůžeme vydělat. Nový produkt jsme za celý rok nevymyslely, ale začaly jsme psát úplně nový blog (smích).

Takže jste se pustily do psaní nového blogu s názvem Mámami?

Markéta: Ano. To už byl blog Mámami. Napsaly jsme poslední článek na Od hlavy až k patě, že Mámami končí, aneb zpátky na začátku a vykročily jsme s tím, že začínáme něco nového a vůbec jsme fakt nevěděly, co to přinese. Měly jsme jen velkou touhu psát o domově. V té době jsme to ale stále nebraly jako výdělečný byznys plán, ale spíše odreagování od e-shopu. No a po pár měsících nám přišla nabídka od nakladatelství na vydání knihy.

Míša: Ještě bych doplnila, že v průběhu těch měsíců se nás lidé neustále ptali: “Vy na tom blogu budete vydělávat nebo co?” A na základě dotazů jsme vytvořily fyzický kurz Zamilujte si svůj domov, který se konal v Brně. Měly jsme ho krásně vymyšlený a dopadlo to tak, že na ten kurz nikdo nepřišel - jakože vůbec!

Jak to?

Markéta: Asi Brno, špatný termín, matky s dětmi. Přitom strašně moc lidí nám psalo:”Já bych tak strašně ráda, ale … nejsem v Brně, nemám čas." Nás to ale nějak v nadšení nerozhodilo. Pokračovaly jsme v psaní blogu, kde jsme měli slušou základnu pravidelných čtenářů. Ti k nám přešli ještě z bývalého blogu a také z e-shopu. Sledovali nás.

Na blog jste přidávaly příspěvky pravidelně? Udržovaly jste určitou frekvenci?

Míša: Ano. Nový článek vycházel každý týden a rozpracovávaly jsme měsíční témata. Už to nebyly jen náhodné nápady po ranním probuzení. Články byly hodně dlouhé, kvalitní a měly velkou čtenost. No a na základě kurzu, který se nakonec nekonal, nám pak přišel e-mail z Grady, jestli bychom na stejné téma nemohly napsat knihu - Zamilujte si svůj domov.

Když jsme u názvů, jak vznikl ten Mámami? 

Markéta: Úplně jednoduše. My jsme Markéta, Míša a Monika byla naše švagrová. A neustále jsme si hrály s tím Ma mi mo, Mi mo ma a pak najednou vzniklo Mámami. I tím, že jsme mámami, pracujeme s mámami a v návaznosti na tom vznikly i jednotlivé kategorie produktů. Napříkad: Máma mi balí na výlet. Máma mi chystá svačinu. Dávalo to krásný smysl.  

Mně přišlo úžasné, že ještě před vydáním té knihy jste tu svoji komunitu žhavily a připravovaly na její příchod. Pak se pro knížce v podstatě zaprášilo. Jak dlouho vám trvalo knihu napsat?

Markéta: Knížka samotná vznikala celý rok a na samotné psaní jsme měli půl roku.

 Míša: Ona vznikala postupně, protože jsme vycházely z článků z blogu, ale také jsme přidávaly další nové věci, které se do článků nevešly.

Kolik výtisků jste doposud prodaly?

Markéta: Teď se blížíme k vyprodání nákladu, který představoval 2500 kusů.

Plánujete další vydání?

Markéta: Další dotisk zatím nevíme, ale … Můžeme to už říct?

Míša: Myslím, že můžeme (smích).

Markéta: Aktuálně pracujeme na další knížce, která volně navazuje na Zamilujte si svůj domov. Zaměříme se v ní na kuchyni. Vyjít by měla v únoru příštího roku.

Navázání služby na knihu

V návaznosti na knihu jste postupně začaly tvořit a vymýšlet i s Dominikou v mastermindu novou službu, díky které pomáháte lidem přímo u nich doma zvelebovat jejich domov. Jak tento nápad vznikl?

Míša: My jsme neustále koketovaly a přemýšlely nad tím, jak to celé uchopit. Ono vydání knihy je sice krásné i z pohledu marketingu - nakladatelství nám zajistilo distribuci do všech knihkupectví a e-shopů - ale pokud si nevydáváte knihu samy, tak to není o tom, že na vydání knihy zbohatnete. To jsme hned u vydání první knihy pochopily a zatím ani nemáme sílu vydávat další díl vlastními silami. Možná časem budeme jistější. Každopádně teď ten výdělek nestačí na velkou dovolenou.

Markéta: Ani na malou.

Kniha spíš představovala vstupní bránu k dalším možnostem.

Míša: Ano. Byl to krásný základ, na kterém jsme mohly stavět, ale nevěděly jsme co. Pak jsme zkusily nabídnout jako fyzickou službu organizaci domova. Jenže mezitím jsme ještě vstoupily sem do Programu Úspěšná a Odpočatá.

Markéta: My jsme šli totiž do podnikání vždy tak, že jsme do toho dávaly strašně moc - hlavně času. A to byl problém. Nic se nám pak nevracelo. Pořád to byl spíš koníček.

Míša: A tady ve skupině jsme dostaly velký impulz. Viděly jsme najednou spoustu žen pohromadě, které opravdu podnikají. Pro nás absolutní zjevení. Půl roku nám trvalo, než jsme se rozkoukaly a pochopily Dominičino myšlení. A ujistily jsme se v tom, že jsme nikdy neměly problém makat, dělat kvalitní věci, ale měly jsme problém nastavit to tak, abychom z toho dostaly minimálně výplatu a nějaký zisk. Skupina a i konzutlace s Dominikou nám moc pomohly.

Jak jste hledaly úplně první zákazníky?

Míša: To bylo hezké. My jsme je v podstatě nehledaly. Díky tomu, že už nás lidé znali a dlouho čekali na nějaký produkt, v okamžiku, kdy jsme službu nabídly, lidé hned nakupovali. Asi celý problém byl spíš v našich hlavách. 

Jakou radu byste daly samy sobě teď zpětně, kdybyste začínaly podnikat?

Markéta: Nečekej tak dlouho na to nechat si pomoct. To nás tak provází několik let, že si říkáme: "Škoda, že jsme nezačaly dřív."

Jak dál službu nastavovaly? Děvčata se spálila i s prvním nastavením cen. Jak probíhalo následné zdražování a nastavování cen? Jak zvládají podnikání a domácnost se 6 dětmi v domě? Mají rozdělené role v podnikání?

Celý rozhovor je k dispozici v programu Úspěšná a Odpočatá. A pokud se chcete vyhnout chybám v rozjezdu podnikání, máme pro vás video kurz Nastartuj svůj byznys.