Andrea Mouaddab Vémolová (36 let)

Andrea Mouaddab Vémolová (36 let)

Andrea Mouaddab Vémolová pochází z Chomutova. Vystudovala obor Estetika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Přes asistenční pozice v marketingu, redaktorku v magazínech a manažerku inzertního oddělení se vypracovala na PR manažerku na volné noze. V roce 2016 založila Greeen Beuty Market, v rámci kterého se mohou prezentovat výrobci přírodní kosmetiky. Je vdaná, má dvě dcery (5 a 9 let). Miluje četbu a hudbu a nabíjí se v přírodě.

Bez maminčiny pomoci bych podnikat nemohla, ale vybralo si to svoji daň

Public relations byl její svět. Andrea Vémolová se v něm cítila jako ryba ve vodě. V prvním měsíci těhotenství začala zastupovat velkého klienta s konvenční kosmetikou a zůstala u něj téměř tři roky. „Neměla jsem jinou šanci, protože můj muž ještě nevydělával tolik, abychom zaplatili hypotéku, a ještě z toho v Praze pohodlně vyžili. Pracovat jsem musela a přišlo mi to přirozené,“ popisuje.

Z konvenční kosmetiky ale doma přesedlala k bio výrobkům, a tím se měnil i její přístup k práci. Jednoho dne se proto rozhodla říct svému klientovi sbohem a přešla k zastupování firem s přírodní kosmetikou. Finančně si výrazně pohoršila, ale postupně došla k založení akce s názvem Green Beauty Market.

Co to je za projekt? Proč byl rozjezd složitý? Jak se vyrovnala s podrazem obchodního partnera? Jakým způsobem se její přístup změnil poté, co vážně onemocněla? Proč časté hlídání prvního dítěte její maminkou ohrozilo málem společné rodinné vztahy? 

 

Voláme si v době, kdy jste doma s nemocnou dcerou. Už jste si zvykla a máte nějaký systém na to, jak se na takové situace připravit?

Děti jsem měla doma během práce už od jejich narození, takže jsem zvyklá s nimi pracovat za zády, i když jsou nemocné. Naopak jsem nervózní a pracuji míň, když doma nejsou. Mám tendenci prokrastinovat, protože téměř 10 let funguji s nimi. Jde o zvyk. Když jsou doma, nějak je zabavím a pak naplno makám, abych toho stihla co nejvíce.

Vaším hlavním projektem je Green Beauty Market. Můžete našim čtenářkám tento podnikatelský záměr blíže představit?

Skoro celou svoji mnohaletou kariéru jsem se věnovala PR a psala svůj ekologický blog a magazín Lohas. Začátky byly dost naivní, protože jsem netušila, že existují blogerské platformy. Takže jsem si celé webové stránky včetně vlastního webového designu zaplatila. Beru ho ale jako takový zlom v mé kariéře, protože jsem nejprve pracovala hlavně s konvenční kosmetikou. V roce 2009 se mi podařilo získat velkého klienta, který mě uživil. Sama jsem ale přitom používala bio kosmetiku a postupně jsem čím dál méně byla v souladu s tím, abych redaktorkám podsouvala produkty, s kterými se vnitřně neztotožňuji.  Začala jsem proto hledat klienty přírodních značek a tomu velkému, který mě nejvíc naučil a v oblasti PR vlastně stvořil, jsem dala vale. Nastalo náročné období, protože tito klienti nedisponovali penězi na marketing, což je v této oblasti na druhou stranu celkem v pořádku. Naštěstí jsem byla na mateřské a nic mě tolik nehnalo, ale každým rokem to bylo lepší. Nikdy jsem se sice nedostala na částku, kterou jsem pobírala za propagaci konvenční kosmetiky, ale už jsem si slušně vydělala. 

Pak jsem začala organizovat Green Beauty market, který se stal mojí součástí a cítím se při jeho organizaci skvěle. Navíc mě loni potkalo vážné onemocnění a díky těmto dvěma podnětům jsem postupně opustila PR a soustředila se na organizaci tohoto pop-upu, z čehož pokryju náklady a něco málo ještě zbyde. Už mě nenaplňovalo se scházet se stále novými redaktorkami, vše jim vysvětlovat o přírodní kosmetice zas a znovu od začátku. Pomohla tomu i rodinná situace, jelikož manžel v té době už slušně vydělával a mohla jsem si dovolit z PR odejít.

Green Beauty Market jste založila kdy?

V roce 2016 proběhl první ročník. Celé jsem to dělala na začátku sama, ale díky supportu od Dominiky Špačkové, na kterou jsem pár měsíců před spuštěním narazila, jsem byla schopna tvořit první nabídky. Vše včetně marketingových plánů jsem s ní konzultovala. Každý týden probíhala telefonická porada, během které jsme prošly situaci a poradila mi další kroky. Dominika ve mně udržovala energii, aby mě celé podnikání nesemlelo. Ze začátku to bylo těžké, protože jsem musela všechny klienty obvolat, sejít se s nimi a pořád věřit tomu, že to dopadne. Její role v začátku byla stěžejní, protože když je člověk v podnikání sám, potřebuje feedback a nemůže ho pořád žádat od svého muže, mámy nebo lidí kolem sebe.

Ještě provozujete stránky Green Beauty Magazine. Fungují jako takový magnet, abyste přitáhla klienty a lidi na trhy?   

Ne, ten je jen čistě obsahový. Měla bych tam psát více, ale v tuto chvíli jsem zaražená z toho, co se v tomto odvětví děje. Až 40 % článků se kopíruje a lidé je používají pro svůj obsah. Snažím se spíš vkládat své materiály a know-how do čteného tisku. Až tam bude vše, co chci říct, bude evidentní, že jsem to napsala já, tak teprve pak z toho budu mít online. Nechci, aby mé know-how dostávali lidé, kteří jej pak otočí ve svém byznysu, zadarmo. 

Co bylo prvotním impulsem k částečnému odstupu od PR a k založení Green Beauty Market?

Chtěla jsem vytvořit místo, kde by se všichni klienti prezentovali hromadně za málo peněz nebo za nějakou dostupnou částku v max. hodnotě, kolik by je stála PR agentura na měsíc. Napadlo mě udělat akci, pozvat novináře a představit jim vše v jednom balíčku. Pro klienty to pak není tak finančně náročné. Kontakty jsem měla a za jednotky tisíc získali slušnou propagaci. Díky hromadné akci zmizel i problém toho, že zastupovat dva klienty s jedním sortimentem PRově nebylo výhodné, protože jsme si vzájemně požírala výstupy, ale takto se to vyřešilo skvěle. 

Bylo pro vás spouštění Green Beauty Marketu náročné finančně?

Ne, měla jsem projekt promyšlený tak, aby mě to nic nestálo, a navíc si něco vydělala. Mým pravidlem je nikdy nejít do mínusu. Jsem si jistá, že i mému muži by vadilo, kdyby odcházely pracovní platby z našich peněz. Vždy jsem se snažila nabízet spíše služby než produkty, abych nemusela nakupovat zásoby. Když už jsem něco investovala, sledovala jsem návratnost. Když jsem tvořila webové stránky, tak to bylo ve chvíli, kdy jsem měla vydělaných 100 tisíc, rodina byla saturovaná, peníze tam stály a mohla jsem si s nimi dělat, co jsem chtěla. Jako partnera pro První Green Beauty Market jsem zvolila showroom koupelen Laufen, nesmírně mě podporují, sami chtějí, aby se tam akce odehrávala a mají na to i vlastní rozpočet, je to pro ně dobrý marketingový tah.

Mluvila jste o celkem těžkém rozjezdu Green Beauty Market po psychické stránce. Co bylo nejtěžší nebo s jakou největší překážkou jste se potkala a její řešení vám dalo zabrat?

Na začátku se musely poplatit nějaké věci, vytisknout letáky, vytvořit logo a na to jsem peníze neměla. Nebo měla, ale jednalo se o rodinné finance, na které jsem nechtěla sahat, jak jsem říkala. Potřebovala jsem proto velkého obchodního partnera, který by mi dal 50 tisíc korun a já bych mu na oplátku nabídla balíček služeb. Partnera jsem sehnala, začala plnit svoji část domluvy, neměli jsme smlouvu a když jsem splnila třetinu, tak mi řekli, že jsme se takhle nedomluvili a podrazili mě. Ocitla jsem se opět na nule. Musela jsem začít po jednom obcházet klienty, se všemi si dát kávu nebo oběd a strašně mi pomohlo, že jeden velký gigant přírodní kosmetiky se rozhodl na mých trzích vystavovat. Díky tomu jsem tuto značku mohla používat jako příklad spolupráce. Každý je znal, fungují na českém trhu asi 20 let. To mi pomohlo, jeden klient mě podrazil a druhý klient, který vložil důvěru do mých rukou, mi pomohl. Obecně jsem typ člověka, u kterého se vždy něco pokazí a vše si musím oddřít. Nikdy nic nedostanu zadarmo. Nemohla bych vůbec fungovat na grantech z Evropské unie nebo od státu, protože by mi to energeticky nedopadlo. 

Velká zakázka s prvním měsícem těhotenství

Jaké je vaše původní zaměření? Co jste vystudovala?

Vystudovala jsem estetiku na filozofické fakultě v Brně. Učila jsem se o krásných věcech, umění, teorii týkající se krásy a estetična. To, že se věnuji kosmetice, z toho částečně vyplývá.

Po škole jste se chvíli věnovala vystudovanému oboru, nebo rovnou naskočila do PR? 

Školu jsem na čas přerušila a pracovala jako asistentka v marketingovém oddělení. Vypracovala jsem se na kosmetickou redaktorku nejprve v časopise Story, pak v týdeníku Katka. Testovala jsem všechnu konvenční kosmetiku a tím jsem se ujistila, že tudy cesta nevede. Během působení v Katce jsem se vrátila na vysokou školu a v roce 2009 ji dostudovala. 

Z redaktorské židle jste rovnou přešla na druhou stranu k PR?

Z redakce jsem ještě přešla na velmi náročnou inzertní pozici. Nesedělo to k mé osobnosti. Ale přesto to hrálo v mém životě důležitou roli, protože jsem narazila na klienta z Brna, který nutně potřeboval PR a nakonec jsem u něj zakotvila na téměř tři roky. Jeho agentura si inkasovala hodně peněz a já jsem možná až arogantně řekla, že za tuto cenu bych toho udělala 20krát tolik. Oni na to, ať se ukážu. A já jsem se asi ukázala. Pochopili, že vedle pěti výstupů jich mohou mít 40, protože v té době ještě tištěná média pěkně fungovala. Třešničkou bylo, že v době podpisu smlouvy s tímto klientem jsem už byla měsíc těhotná. 

Jak jste tuto situaci řešili?

Když jsem dceru porodila, domluvili jsme se, že budu během prvního půl roku fungovat jen na šetřivé bázi a vyřizovat emaily. S koncem mateřské jsem začala pracovat naplno.

Jak šel tedy start největší zakázky dohromady s miminkem? 

Neměla jsem na vybranou, protože můj muž ještě nevydělával tolik, abychom zaplatili hypotéku, a ještě z toho v Praze pohodlně vyžili. Pracovat jsem musela a přišlo mi to přirozené. Nejsem typ matky, která by byla jen na mateřské. Nesnáším hřiště a bylo pro mě vysvobození mít na chvilku možnost odejít od dítěte. Svoji velkou roli v tom sehrála moje maminka. Pozastavila podnikání, aby mi mohla s dcerou pomoci. Když jsem potřebovala pracovat, přijela tehdy z města, kde žila, a dva dny v týdnu byla u nás v Praze. Za hlídání maminkou jsem byla nesmírně vděčná, ale vybralo si to svoji daň. 

Jakto?

Trochu nám to pokazilo osobní vztahy, které krůček po krůčku léčíme dodnes. Je náročné, když vám matka vstupuje do vztahu s dítětem a já jsem zase příliš pregnantní na to, co a jak se má s mým dítětem dělat. Na druhou stranu, chůvě bych dítě nesvěřila. Celé situaci nepomáhal ani můj psychický stav. Po porodu u mě propukla laktační psychóza a problémy se štítnou žlázou. Prvních devět měsíců jsem fungovala na automat– nakojit, přebalit, jít na procházku, práce po nocích, špatně jsem spala. Neměla jsem nic zorganizované a stálo mě to zdraví. Ještě zmíním, že když byl manžel o víkendech doma, tak se postaral o děti, domácnost, uvařil a já jsem mohla i 14 hodin v kuse pracovat. 

Při zpětném pohledu, stálo vám to za to?

Je pravda, že při druhém dítěti jsem práci hodně přehodnotila. Práci jsem omezila a s dětmi trávila více času. Přesto mi to za to stálo. Nemám žádné vzdělání, díky kterému bych budovala posloupnou kariéru. Musela jsem se vypracovat sama a nebyla jiná cesta než právě tahle. Nejsem typ, který by mohl být na mateřské 24 hodin denně doma. Práce byla pro mě osvěžující. Samozřejmě nastaly situace, kdy jsem chodila na schůzky unavená a dolezla tam po čtyřech. Viděla jsem ale podobné fungování a workoholismus u mé mámy a přišlo mi to normální. Mamka podnikala od mých 9 let a fungovala přesně takhle, bylo to pro mě normální. Jakmile se ale objevily zdravotní problémy, pochopila jsem, že to normální není. 

U druhého dítěte jste již pracovní tempo přehodnotila. Dohnaly vás k tomu jen ty zdravotní problémy? 

Neumím být systematická. Když na mě přijdou problémy se zdravím, tak se úplně odpojím. Nedělá mi problém opustit klienta, i kdybychom neměli co jíst. Ale naštěstí během tří let, kdy jsem pracovala pro toho velkého klienta, se můj muž vypracoval a já si mohla dovolit zpátečku a fungovat normálně. S druhým dítětem jsem zůstala klasicky na mateřské. Uspala jsem všechno PR. Člověk se ale jen tak nezmění a už v šestinedělí jsem objevila jednu značku, kterou jsem chtěla dovážet. Sama jsem vyrobila web a začala řešit prodej. Vždy jsem si nějakou cestu k práci našla 😊 Ale i přesto si myslím, že jsem vždy trávila s dětmi dost času a druhou dceru jsem zvládala bez pomoci maminky. Maminka pomáhala, když třeba děti onemocněly.  

Jak skončil projekt dovozu této značky do ČR a její prodej?

Značku jsem prodala po 3 letech práce jinému distributorovi a funguje dodnes celkem úspěšně.

Jak složitý byl rozjezd tohoto byznysu z pohledu financí?

Nakoupila jsem jen za to, co jsem měla vydělané z jiných činností a dokud se to neprodalo, nenakupovala jsem dál. Investice tam byly, ale pak jsem se dohodla s jedním distributorem, který měl zboží u sebe, nakupoval ho a mě platil nějakým podílem jako marketingového odborníka. I když to byla moje značka, on se o ni staral a výdělek jsme si v tu dobu dělili.

Druhé dítě jsem si chtěla užít

S první dcerou vám maminka pomáhala do jakého věku?

Když dceři bylo 2,5 roku, dala jsem ji do soukromé školky. Do té doby jsem měla maminku plně k dispozici a dokonce nechtěla, abych ji do školky dala, ale já jsem tím mimo jiné chtěla vyřešit i náš pošramocený vztah. Do té doby dojížděla na dva dny v týdnu a když byly dceři 3 roky, mamka se přestěhovala za námi do Prahy a bydlí kousek od nás. Od té doby je pár minut pěšky, když potřebuji děti vyzvednout, takže mám denně a kdykoliv si písknu velkou pomoc v mámě. 

S druhou dcerou už tedy pomáhala mnohem méně?

Mamka už žila při druhé dceři v Praze, občas ji hlídala, ale nebylo to tak intenzivní. Chtěla jsem si druhé dítě více užít. Nic mě nehnalo, peníze jsem nepotřebovala a jen po nocích a volném čase jsem si dělala obchodní záležitosti.

Druhá dcera pak taky nastoupila do soukromé školky?

Přesně v den jejích druhých narozenin nastoupila do soukromé školky, ale dopadlo to špatně. Myslela jsem si po první, že to bude brnkačka, protože ta byla hodně sociálně schopná. U druhé dcery mi ale po dvou hodinách zavolali, že se tam vzteká, pláče a našla jsem ji zhroucenou v šatničce. Nakonec mi ji odmítli vzít. Jenže v té době jsem zrovna začala organizovat Green Beauty Market a potřebovala jsem pro dceru hlídání. Tak jsem rychle našla Montessori školku TaMama, kde byli hodní a nechali mě tam pracovat v místnosti s tím, že dítě si hrálo vedle a když začala plakat, tak ji za mnou pustili. Fungovalo to pár týdnů a postupně tam bývala i některá dopoledne sama. Za 3 týdny mi pak zavolali ze státních jeslí na Praze 10, kam jsem před tím vystresovaná volala, jestli nemají místo, že by dcera mohla od 1.10. nastoupit. Dítě nastoupilo do úžasných jeslí, 2 tety na 15 dětí. Domácí prostředí. Byla tam 2 měsíce na zvykačku. Takže to vypadalo tak, že jsem se s hrůzou vzbudila ve 3 ráno, vyřídila všechny maily, v 8 jsem ji odvedla do jeslí, kde byla hodinu. Já jsem rychle zapadla do nejbližší kavárny, abych si dala kafe a něco pořešila. Pak doma si hrála nebo se kolem mě placatila a já jsem dořešila maily a administrativu. Odpoledne jsem vyzvedla starší ze školky a byla celé odpoledne s nimi. Takhle probíhal celý první Green Beauty Market. Jenže pak jsem se po jeho skončení na tři měsíce zhroutila a nebyla vůbec schopná normálně fungovat. Jen jsem spala, pekla cukroví. Abnormální výdej energie mě stál dalších několik měsíců odpočinku. Za jesle jsem každopádně ráda, protože při nástupu do školky už pak nebyl žádný problém a pěkně zvládala sama všechny úkony. Přeci jen ve státních školkách už nemají na děti tolik času.

Kolik hodin denně tak v současnosti pracujete?

Asi 4 až 5 hodin denně. Když je třeba, tak i 14, ale průměrně míň než celý úvazek.

A vyplácíte si měsíční odměnu, uživila byste rodinu?

U nás je to složitější. Peníze, které vydělám se šetří. Poplatím, co je potřeba – sociálku, zdravotní, produkční, marketing, radiový spot k eventu, video nahrávky, fotografy, nájem, protože teď už máme třetí lokaci, kde se platí. To vše zaplatím a co zbude, se spoří dětem a je to přilepšení rodině.

Pozitiva podnikání?Poznání se s manželem až na dřeň

Proč je podle vás podnikání s dětmi těžké?

Děti, ať jsou menší nebo větší, tak nechápou, že vy potřebujete dopsat mail. V jednu chvíli si děti pěkně hrají, malují, modelují nebo se dívají na pohádku a jsou spokojené. Najednou je to ale přestane bavit a začnou vám lozit po hlavě, i když vy zrovna máte telefon nebo něco potřebujete dopsat. Vysvětlíte jim to, ale nefunguje to, a nakonec se na ně utrhnete. Nastanou dvě možnosti. Buď se zvednete, na chvilku se jim věnujete a pak to dopíšete. Nebo to holt dopíšete s dítětem na hlavě. Osobně práci přeruším, věnuji se dceři a jakmile je spokojená, vrátím se práci dokončit, i když už jsem ztratila flow a musím opět hledat nit.

V době, kdy ještě pomáhala maminka a měla jste volné víkendy k práci, povedlo se vám vměstnat práci do těchto hodin nebo jste často dodělávala věci po večerech nebo s dětmi za zády?

Nejlépe funguji od rána zhruba do 11 hodin dopoledne. Což je zároveň doba, kdy dítě vyžaduje nejvíce pozornosti a vy máte šanci ho nejlépe rozvíjet. Odpoledne už energii nemám, takže jsem práci doháněla po večerech. Jinak obecně jsem práci dělala, jak na mě padala. Věděla jsem, že ve čtvrtek chodí mamka, takže jsem během týdne udělala jen práci, která byla potřeba a ve čtvrtek jsem sepisovala tiskové zprávy a páchala další kreativní činnost. Když jsem zrovna kreativitou neoplývala, nechala jsem to na víkend a absolutně jsem neřešila, jestli práci odevzdám klientovi včas. Prioritou pro mě bylo odevzdat dobrou práci, a i když jsem se opozdila, klientovi jsem se narovinu omluvila a vysvětlila důvody. Nikdy se mi nestalo, že by to klient nechápal, že by měl problém, že nedávám věci včas.

Ovlivnilo podnikání váš život nějak negativně?

Mělo to v určitou dobu vliv na můj vztah s manželem. Já vždy když pracuji, tak se ve mně budí hodně mužské síly a mám pocit, že by se měl můj muž postarat o všechno. Pochopila jsem ale, že jakmile s ním začnu komunikovat tvrdě, tak reakce je nepříjemná. Musela jsem se toho času naučit být stále manželka a jednat slušně. Nehodí se dávat příkazy, to nikdo nepochopí. Musela jsem se naučit komunikovat práci vzhledem k němu a vyčkávat, až situaci v klidu zpracuje. Když něco chci, tak si o to musím říct slušně a hezky.

A samozřejmě to ovlivnilo i vztah s dětmi. Přála bych si mít lepší plán mateřství, třeba bych pak byla lepší mámou a lépe s dětmi komunikovala. Vadí mi, že když jsem ve stresu, tak se nechovám k dětem tak, jak bych si představovala a neumím to ovládat, v tuto chvíli na tom aktivně pracuju v rámci psychoterapie, je to cesta. 

Už od začátku vás manžel psychicky v podnikání podporuje?

On to moc neřeší. Bere věci, jak jsou. Když jsem něco potřebovala a bez stresu jsem si o to řekla, vždy mi pomohl a postaral se o všechno.

Bere vaše podnikání jako plnohodnotnou práci nebo spíše jako koníček? 

Myslím, že to vidí tak, že jsem si dlouho něco šmudlala ve volných chvílích a neměli jsme z toho ani halíř, ale nikdy mi neřekl, proč to vlastně dělám. Podporoval mě tím, že mě nechal dělat, co jsem chtěla, pokud jsem to správně komunikovala. Náš vztah podnikání ovlivnilo, ale ve finále nás to posílilo, protože jsme se poznali až na dřeň.

Jak jste na všechno doma sama z pohledu starosti o domácnost a úklidu?

Paní na úklid jsem měla jen v době organizování prvního Green Beauty Market. Spolupracovala jsem s Dominikou a ta mi to doporučila. Tehdy mi výpomoc bodla. Chodila mi sem paní jednou týdně. Já mám ale trochu problém s udržením neutrálního vztahu. Vždy se do všeho položím, včetně toho, že s paní uklízečkou zabřednu do osobních věcí a začnu s ní mít soucit. Řeším, kolik bych jí měla dávat a tak. Stejně tak bylo i složité vykomunikovat domácí úklid s manželem, který nechtěl moc cizí osoby v bytě. Teď to dělám tak, že běžný úklid zařizuji sama. Jednou za týden vyluxuju, vytřu a utřu prach. Beru to jako sport a jsem ráda, že mám domácnost pod kontrolou. Když pak potřebuji udělat generální úklid nebo umýt okna, zavolám si někoho, kdo to udělá. Že bych tu před Vánocemi sama gruntovala byt do lesku, tak to neexistuje. Musela jsem se ale smířit s tím, že je doma trochu bordel. Uklízím jen to, na co mám, co si mohu dovolit a pokud to někomu vadí, tak se může přidat 😊 Naštěstí jsme s manželem relativně sehraní. Například teď jsme se domluvili na organizaci víkendů. Manžel vždy celý víkend vařil, k tomu je celý týden v práci od rána do večera a nemá čas pro sebe. Takže i když já vařit neumím, tak v sobotu něco uplichtím a on vaří v neděli.

Hlavně se uzdravit

Zmínila jste na začátku rozhovoru, že jste loni vážně onemocněla. Mohu se zeptat, co se stalo?

Měla jsem problémy s trojklanným nervem. Začalo to zubem a od ledna 2018 mě tři měsíce strašně bolela tvář. Nebyla jsem schopna ani odpovídat na maily. Skončila jsem na neurologii ve chvíli, kdy jsem měla podepisovat smlouvu s novým PR klientem. Během toho všeho jsem si uvědomila, že už v PR dělat nechci a smlouvu zrušila. Všechno jsem přestala dělat, zklidnila jsem se a mým klientům z trhů jsem se rozhodla poslat email s nabídkou. Co dopadne, to dopadne a co nedopadne, nedopadne. Bylo mi to jedno, chtěla jsem se hlavně uzdravit. Najala jsem si produkční, která některé věci řešila za mě. Bez ní bych to nezvládla.

Do té doby jste vše zařizovala sama?

Do té doby jsem si všechno zařizovala sama. Ale v druhém roce jsem měla produkční na místě a loni jsem si najala produkční, která mi pomáhala ještě s dalšími věcmi. Například vyzvednout věci z tiskárny, abych se s ničím netahala. Navíc šlo o moji kamarádku, takže plnila i funkci psychické podpory. Teď mám ještě kolegyni na marketing a PR, protože to sama dělat nechci. Je lepší, když vás prodává někdo, než když se prodáváte samy. Pak mám na místě ve všech třech městech produkci, která má i před tím na starosti komunikaci s klienty – parkování, vystavování, rozmístění. Ještě bych potřebovala na příští rok někoho, kdo by obstaral administrativu, protože já jsem čistě kreativní člověk a papírování mě nebaví. V současnosti pracuji na tom, abych procesy rozpracovala tak, abych já byla hlavou celé akce a jen nabrífovala lidi okolo. Potřebuji být v klidu a věnovat se dětem. Právě s tím mi bude pomáhat Dominika. 

Jak moc bylo náročně tyto lidi najít? Trefila jste rovnou na spolehlivé osoby?

Vůbec, naopak a stále se mi stává, že šlápnu vedle. Většinou to nějak dopadlo bez negativního dopadu na mé klienty, ale pro mě vztahy se spolupracovníky a partnery ideální nebyly. Našla jsem je vždy až tak na třetí či čtvrtý pokus.

Jak jste se poučila? Změnila jste výběrová řízení?

Vždy mám lidi na doporučení někoho. A třeba marketing a PR mi dělá dlouholetá kamarádka, má podobný přístup k životu, zná danou kosmetiku a tématiku a pracovala jako PR. Měla zrovna čas a chtěla. Na výběrová řízení moc nejedu. 

A u kterých lidí jste se tedy spálila? Špatné doporučení? 

Spíš to byla věc právě absence procesů a výběrového řízení. Nemám, neumím, nedělám a musím tuhle část zprofesionalizovat.

Podle vyprávění pracujete hodně s přáteli. Nemáte strach z ohrožení vztahů. Je dobré pracovat s kamarády?

Nemám, vše je o komunikaci. Nejdůležitější jsou pro mě vztahy v rodině. Pokud to s nějakým kamarádem pracovně nedopadne, pak se v klidu rozloučíme. Kamarádi v životě odcházejí i bez spoluprací.

Dočetla jsem se, že se u vás projevuje i ADHD. Pracujete s tím nebo vás diagnóza omezuje?

Vůbec ne, naopak bylo pro mě před dvěma lety velmi osvobozující, když jsem to díky Dominice zjistila. Ona sdílela nějaký článek jedné Američanky a když jsem si to přečetla, uvědomila jsem si, že takhle se lidé běžně nechovají. Volala jsem svojí mamince a říkala jsem jí, že mám asi ADHD a ona: „Já vím.“ Ona je asistentka pedagoga ve škole, takže tento stav zná, a navíc to má také. Máme to rodové. Najednou jsem si uvědomila, že moje neustále chaotické pobíhání a mnoho protiproudých myšlenek, že to není normální a má to nějakou příčinu. Tím pádem nejsem špatná, ale jiná. Řešíme to s Dominiku, ona mě podpoří v momentech, kdy je to těžké. Vysvětlila mi, že procesy nemohu dělat plynule, potřebuji, aby to někdo udělal za mě. Potřebuji se věnovat jiným věcem, abych si nenabourávala svoji psychiku. Pracuji s tím tak, že jsem ráda že to vím. Mohu na základě toho udělat určité rozhodnutí a když mi něco nejde, nejsem na sebe naštvaná, což je skvělé.

Nikdy nejdu na sílu

Jaké máte plány? Kam s podnikáním směřujete?

Každý rok se snažím zdvojnásobit výdělek, což se mi daří. Ale už jsem na hranici a musela bych příští rok akci rozšířit, abych mohla vydělávat ještě víc. Tím pádem příští rok musím vymyslet další projekty v této oblasti, které by mi přinesly další výdělek. Jsou dvě varianty. Buď to nechám, jak to je, protože jsem spokojená a nehcci jít přes komfort rodiny. Nejsou to peníze, že bych měla měsíčně 50 tisíc, ale když se to rozpočítá, tak poplatím sociální, zdravotní a zůstane mi nějaké kapesné. Pokud byznys chci rozvíjet do dalších oblastí, mohla bych přizvat investora. Konkrétnější plány zatím nejsou. Čekám, že příležitosti přijdou, ale nevyhledávám je. Samozřejmě mám spoustu kreativních nápadů, ale nikdy nejdu na sílu, protože to má destruktivní vliv na rodinu, moje zdraví a na všechno. 

Co byste nabídla našim čtenářkám maminkatelkám?

Mohu je pozvat na Green Beauty Market, protože na jednom místě uvidí, ucítí a otestují až 80 procent značek s přírodní kosmetikou působící na českém trhu. Mohou si vše vyzkoušet, což moc nebývá. V parfumériích tyto značky moc nenabízí, kamenných obchodů je málo a mají problém se uživit. Tohle je jeden den, kdy vidí vše vedle sebe. Vstup je zdarma. 

I když moc volného času podle vašich slov nemáte, máte nějaké záliby?

Miluji muziku. Moje podnikání začalo, že jsem hrála od 21 let s kapelou. Cestovali jsme po Evropě a dělala jsem i manažerku, takže tam jsem se rozběhla a naučila se komunikovat s lidmi. V 25 letech jsem skončila a potom se narodily děti a od té doby hudbu nedělám a jen poslouchám.

Jaký styl muziky jste hráli?

World music. Středověkou muziku, ale i arabskou, balkánské písně apod. Muzika mi moc chybí a ve volném čase bych se k ní ráda vrátila. Pak miluji turistiku, ale po dětech a zdravotních problémech jsem dost přibrala, což mě omezuje. Neujdu tolik, co jsem byla zvyklá. Dřív jsem doslova lpěla na cestování po světě, teď už po tom netoužím. Mám radost, že můžeme několik měsíců v roce strávit v Maroku, ale že bych chtěla vidět celý svět, jak jsem si vždy přála, tak to už mě neláká. Jsem spokojená tam, kde jsem. A hodně jsem dřív četla. Bohužel v posledním třičtvrtě roce jsem nepřečetla ani řádku. Potřebuji se soustředit sama na sebe a četba mě od toho odvádí. Teď pomalu nabírám inspiraci a až skončí Green Beauty Market, zavřu se do ložnice a přečtu všechno.

Další rozhovory

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

maminkatelky.cz