Rubriky: Rozhovory, Uncategorized

Iva Jančíková (36)

Narodila se v roce 1982. Vystudovala Hospodářskou fakultu Technické univerzity v Liberci. Po škole nastoupila do velké mezinárodní společnosti do oddělení nákupu, kde zůstala zhruba rok do doby, kdy nastoupila na mateřskou dovolenou. V roce 2013 si založila živnost a začala nabízet pod názvem Česká selka zprostředkující dovoz ovoce a zeleniny od farmářů. Ve volném čase provozuje ráda rekreační sport a horskou turistiku.

 

Iva Jančíková: Nabalila jsem si toho na sebe tolik, že mi bývalo i fyzicky špatně

Iva Jančíková věděla po odchodu z velké mezinárodní firmy, že se tam už vrátit nechce. Vždy ji lákalo podnikání a po dvou letech pročítání podnikatelských knih se odhodlala rozjet vlastní podnikání, které se zabývá rozvozem lokální zeleniny a ovoce. Čtyři roky ale byl zisk v nedohlednu a Iva si hledala další a další náplně práce. Najednou toho bylo tolik, že se jí ze stresu dělalo špatně od žaludku. Přístup k práci musela překopat, stejně tak samotné podnikání, které do té doby fungovalo spíše jako dobročinnost. Jak se přehoupla konečně po čtyřech letech do černých čísel? A jak zvládá podnikání se třemi dětmi a se čtvrtým na cestě?

Kolik máte dětí?

Tři a čekám čtvrté. Přijít na svět by mělo v létě. Ladě je 8, Tomáškovi 7 a Anetce 4.

V době startu podnikání jste měla kolik dětí?

Měla jsem 2 malé děti, Ladě byly 3, Tomíkovi necelé 2 a vlastně velmi záhy po založení živnosti jsem otěhotněla. Živnostenský list jsem si zakládala na jaře 2013 a asi měsíc nato jsem otěhotněla. Na jaře roku 2013 jsem podnikání založila a Anetka se narodila v dubnu 2014. Pro start to nebyly zrovna nejvhodnější podmínky. Rozvážení zeleniny bylo fyzicky velmi náročné. Proto mi pomáhal bratranec a následně jedna maminka, která si tímto ráda zpestřila rodičovskou dovolenou.

Na stránkách popisujete, že jste se nejdříve pustila do organizování nákupů z farem, kdy si několik rodin objednalo z e-shopu farmářské produkty a ty mu řidička chladicím autem dovezla domů. Jak dlouho jste obchod rozjížděla, než jste přešla na oficiální živnost?

Dva tři měsíce jsme se nejdříve domlouvaly v rodině a s kamarádkou na dovozu zeleniny a ovoce, to ještě žádný e-shop nefungoval, udělali jsme jednoduše nákup na farmách a o ten se rozdělili. V té době jsme se nově nastěhovali do vlastního domu a najednou jsem měla hodně volného času a zároveň přehršel energie. Přemýšlela jsem, co smysluplného bych mohla dělat. Lada i Tomášek si sami hráli a já jsem si vedle nich četla knížky o podnikání asi 2 roky před tím, než jsem se k podnikání rozhodla. První knihu Chudý táta, bohatý táta jsem četla v porodnici, když se Tomík narodil a od té doby jsem v knihách byla doslova ponořená. Knihy mi pomohly ujasnit si postoj k podnikání a rozhodnout se ho vyzkoušet na vlastní kůži, četla jsem jednu za druhou a doplňovala si vzdělání v této oblasti.

Kde jste pracovala před mateřskou?

Pracovala jsem v oddělení nákupu v jedné mezinárodní firmě a nebavilo mě to. Vracet jsem se tam rozhodně nechtěla. Postupně jsem se přesunula i do reklamací, což mě zajímalo, protože jsem se dostala do osobního kontaktu s mezinárodními dodavateli. Ale jinak běžela každodenní rutina. Ráno si odpíchnete, prosedíte celý den u počítače. Vyřizujete objednávky, zapisujete do počítače a ve čtyři odcházíte. Některé věci se mi líbily, ale dlouhodobě mě to nenaplňovalo. Po roce jsem odešla na mateřskou. Dost dlouho jsem před tím studovala, takže i nástup do práce se posunul.

Co jste studovala?

Ekonomiku a management na Hospodářské fakultě v Liberci, rok jsem byla na stáži ve Švýcarsku a rok v Portugalsku. Při studiu jsem paralelně měla vždy i brigádu v nějaké firmě, kde jsem byla v kontaktu s praxí a to mi také hodně dalo.

Jiná představa o zisku

Přemýšlela jste i o jiných podnikatelských projektech než o prodeji ovoce a zeleniny?

Těsně před startem to vypadalo, že firmu založíme společně s kamarádkou Veronikou. Sepsaly jsme si na papír různé podnikatelské záměry. Například úklidová služba. Konečný seznam čítal okolo deseti nápadů a mě nejvíce zaujaly bio a eko věci. Přemýšlela jsem, co ráda nakupuji a vyšlo z toho ovoce a zelenina od farmářů. Vytvořila jsem podnikatelský plán. Nedávno jsem ho našla při úklidu. Musela jsem se smát, jak mi přišel zpětně vtipný.

Proč? Nenaplnily se vaše očekávání a plány?

Měla jsem úplně jinou představu o ziskovosti. Člověk si to jinak maluje.Neměla jsem představu o tom, kolik jsem schopná prodat zeleniny, kolik jí bude k mání od místních zemědělců. Moje čísla se dostaly do statisícových částek, aniž bych započítala další náklady třeba na větší auto, řidiče nebo naftu. Myslela jsem si, že o ekologicky pěstovanou zeleninu bude velký zájem a nečekala jsem nic typu odmítnutí nebo nezájem. Moje nadšení bylo obrovské, v zásadě jsem ale nebyla schopná dobře oslovit větší počet lidí, takže jsem zeleninu spíše vnucovala kamarádkám, rodině a ve facebookových skupinách. Bála jsem si říct o provizi pro sebe a s tím se prala několik let.

Přejděme k samotnému podnikatelskému záměru. Jaké byly začátky?

Nejdříve jsem si koupila chladící auto a vše jsem rozvážela. Na úplném začátku jsem se nezaměřovala jen na ovoce a zeleninu. Rozvážela jsem i skvělé vakuované hovězí maso, ryby nebo mléčné výrobky. Spravovala jsem e-shop s lokálními produkty a jeden den v týdnu se ráno vše vyzvedávalo na farmách a odpoledne rozváželo po zákaznících. Pak jsem ale otěhotněla a celý projekt se ocitl v ohrožení, protože jsem si nebyla jistá, jestli ho utáhnu a má vůbec budoucnost. V rozhodování mě nakonec pomohla soutěž Rozjezdy od T-Mobilu, kam jsem se přihlásila. Skončila jsem na třetím místě v Libereckém kraji a hodně mě nakopla zpětná vazba odborníků. Podle nich měl projekt jednoznačně budoucnost.

Už nezmiňujete svoji kamarádku. Ta s vámi do podnikání nakonec vůbec nevstoupila?

Ne, skončila ještě před vstupem do soutěže Rozjezdy. Chtěla se zaměřit na cestovní ruch a odjela do zahraničí. Bylo to pro mě tenkrát jako rána palicí do hlavy, ale nevzdala jsem to.

Zmínila jste na začátku bratrance, který vám pomáhal. Objížděla jste farmáře v těhotenství i vy a vše zařizovala okolo?

Zajistila jsem si pomoc na rozvoz, čímž vznikal jen stres. Bratranec mi pomáhal, i když nadšený z toho moc nebyl. Po škole ale ještě nechodil do práce, tak tuto příležitost přijal. Pak jsem našla ještě jednu maminku, která zajišťovala rozvoz a obě jsme to měly spíše jako dobročinnou aktivitu a vyžití na rodičovské dovolené za možnost získání kvalitních lokálních produktů za nákupní ceny. Já jsem obstarala komunikaci s farmáři a zákazníky a celkové fungování firmy.

Dnes už jste sortiment dost omezila. Proč?

Rozvážím jen ovoce, zeleninu a bylinky, protože je to nejefektivnější. Jet tak dlouhou trasu pro pár jogurtů tam a pro pár jiných kousků jinam, vyšlo dost draho. U zeleniny jsem se seznámila s jednou farmářkou, která pěstovala ve velkém a zrovna hledala někoho, kdo by se o komunikaci se zákazníky postaral a vlastně právě díky ní jsem měla dost zákazníků. Všechny zájemce o její zeleninu směřovala na mě. Byla jsem jejím výhradním dovozcem. To mi dost pomohlo. O zeleninu byl největší zájem. Maso šlo také na odbyt, ale postupně jsem prodala chladicí vůz a jeho rozvoz už nebyl možný.

Boj s nastavením cen

Jak vznikl název Česká selka? Přijde mi úderný.

Původní název byl Difaservis. Celkem sterilní že? I na soutěži Rozjezdy mi tuto domněnku potvrdili. Název nebyl dobrý, dostala jsem instrukce, že by to mělo působit šťavnatě, chutně a lákavě. Tak jsem si vypsala různé názvy, jak mi přicházely na mysl a mimo jiné mě napadla i Česká selka a naštěstí byla volná webová doména.

Jak dlouho trval rozjezd byznysu?

Rozjezd trval dlouho. Zhruba čtyři roky. Brala jsem celé podnikání spíš jako zábavu a konání dobré věci. Pro farmu Klokočí jsem zajišťovala prodej a pro mě z toho nakonec nezbylo skoro nic, uklidňovala jsem se tím, že máme alespoň přístup ke kvalitní zelenině. Mnohdy jsem se radovala, že jsem nemusela doplácet.

Čím to bylo? Bála jste se navýšit ceny nebo jste si je špatně propočítala?

Bála jsem se dát vyšší cenu. S nastavením cen jsem bojovala do doby, než jsem potkala Dominiku Špačkovou. Ta mi pomohla od propočtu po komunikaci se zákazníky právě s navýšením cen. Bála jsem se, že při růstu ceny řádově o sto korun za bedýnku ji už nikdo nebude chtít. Věděla jsem, že farmářka Anička nemá moc zájem o navýšení finální ceny. Farmáři obecně nejraději prodávají za jejich vlastní ceny. Ceny bedýnek jsem pak jen zvýšila o moje náklady a dalších 10 korun pro sebe. Problém ale nastane v případě mimořádných nákladů, které všechny ty minimální zisky spláchly. Špatně jsem vše propočítala už na začátku.

Kolik jste v začátcích obětovala podnikání času?

Hodně. Učila jsem se jako samouk formou pokus omyl naklikat webové stránky. Přihlašovala jsem se do nejrůznějších kurzů. Odstartovala jsem kurzem od Davida Kirše zaměřený na email marketing. Následoval kurz Stáni Mrázkové (tzv. Podnikání z pláže), který mi pomohl nastavit automatické procesy, aby vše fungovalo.  Naučila jsem se psát blog a dostala informace k jeho správnému používání, naučila jsem se točit videa, dělat webináře, nastavovat facebookovou reklamu a pracovat se segmentací zákazníků. Jelikož byznys nebyl stále ziskový, nabírala jsem si další činnosti. Mimo bedýnky jsem psala články na ekonomická témata. Pustila jsem se do finančního poradenství, místo abych si řekla o vyšší cenu. Napsala jsem ebook s názvem „Z mínusu do plusu“ a také knihu pohádek pro děti. Shodou okolností v roce 2018 jsem realizovala 2. vydání Pohádek skřítka Penízka, které jsem během kurzů Stáni Mrázkové napsala. Učila jsem také angličtinu v místní jazykové škole a učila počítače na základní škole. Naložila jsem si toho na sebe zkrátka hodně, až mi z toho bývalo špatně. Uvědomila jsem si, že tudy cesta nevede. Dokonce jsem přemýšlela nad zrušením bedýnek. Firma nefungovala ziskově již čtvrtým rokem a potřebovala jsem se s někým poradit. Nakonec jsem kontaktovala Dominiku Špačkovou. Ta mi po shlédnutí čísel řekla, že jsem vlastně hodně úspěšná. Provozuji podnikání, které není zadlužené a zákazníků každý rok přibývá. Pomohla mi v byznysu nastavit systém, je samozřejmě stále co dohánět, ale udělaly jsme velký kus práce a dostaly podnikání do černých čísel. Ujednotily jsme také harmonogram rozvozu a celkovou komunikaci s konečným zákazníkem.

Teď jste tedy zhruba rok od změny. Jak se situace změnila?

Díky Dominice jsem ztrojnásobila obrat a vzniknul i zisk pro mě, takže letos jsem si mohla vyplatit nějakou výplatu.

Je to už na uživení rodiny?

Ne. To bych musela začít zeleninu a ovoce pěstovat nebo nakupovat mnohem levněji. Pak by to bylo na uživení rodiny. Ve chvíli, kdy rozvážím jednou za týden, a navíc na rozvoz najímám dopravce, už to tak výhodné není. Už jsem chtěla začít rozvážet sama a zvýšit frekvenci rozvozu, ale pak jsem opět zjistila, že jsem těhotná.  

Stále vám někdo s rozvozem pomáhá?

Ano, aktuálně švagr automechanik. Má jako autoopravář svoji firmu a vystavuje mi faktury za rozvoz. Jsme taková rodinná firma, dalo by se říct. Jeho maminka mi pomáhá s účetnictvím a funguje i jako moje zástupkyně.

Těžké odejít

Jak jste to měla ze začátku s hlídáním všech dětí?

Hlídání mám celkem zajištěné, protože moje maminka pracuje ve školce, takže má k dětem vztah a pomáhá mi, když je potřeba. Buď je dovedu k ní, nebo přijde ona k nám. Co je moc fajn, že ještě bydlíme v domě s mojí sestrou, takže když je doma, děti si hrají s ní. Neumím si to představit bydlet někde 300 km od rodiny.

Kolik hodin týdně trávíte bez dětí prací?

Spoustu hodin. Teď už jsou ve školce a ve škole, takže určitě minimálně čtyři hodiny denně a pokud jdou ještě k babičce, tak okolo šesti. Některé dny jsou náročnější, takže to pak práci doháním po večerech, když jdou děti spát. Když však nastane situace typu angína, chřipka nebo i jen viróza, starám se o děti 24h denně, protože nechceme ohrozit zdraví babiček. Teď bylo zrovna asi měsíční náročnější období, kdy se mi děti doma střídaly se střevní chřipkou a já neměla téměř žádný klid na práci ve dne. Doháním to pak po večerech.

A když do školky ještě nemohly?

No, nebyla jsem asi úplně vzorná matka. Dětem jsem pustila pohádky a vedle nich pracovala. Naštěstí všechny děti byly celkem spavé. Anetka prospala po obědě i 4 hodiny, tím pádem jsem měla celé odpoledne pro sebe. Vždy to lze nějak udělat. Dnes už si i hodně hrají spolu nebo jsou na zahradě s kamarády a já jen po očku sleduji, jestli je vše v pořádku.

V čem si myslíte, že je podnikání s dětmi těžké?

Těžké je, když se musí od dětí odejít. Je to snad to nejhorší a v podstatě mi tento stav trvá dodnes. Jednou měla Anetka po očkování horečku a já potřebovala být celý den na školení, to mi doslova trhalo srdce, když mi babička řekla, že Anetka byla celý den v horečkách. Babička mi tenkrát nechtěla telefonovat, aby mě nerušila, ale to jsem ještě kojila a mrzelo mě, že jsem nebyla s ní, když mě potřebovala. Mateřské mléko a doplnění tekutin by jí pomohly, takhle proplakala den a já si to následně vyčítala. Hodně pracuji z domu a co je fyzicky mimo dům, tak jsem ráda, když někdo udělá za mě.

Těžké je v podnikání vše nové, ale zároveň je to něco zajímavého, protože je člověk hodně ve fázi učení. Chce to mít zkušeného průvodce v začátcích, pak se vše může mnohem rychleji zefektivnit. Není potřeba vymýšlet kolo znovu, stačí znát postup jeho výroby a prodeje.

Lze to vydržet dlouhodobě pracovat jen z domu od počítače?

V dlouhodobém horizontu je určitě potřeba vyjít mezi lidi.

Máte i čas sama na sebe?

Mám. Teď jsem udělala kurz Nordic Walking instruktora a chodím denně s hůlkami alespoň na hodinku. Úžasně se na čerstvém vzduchu a při pohybu odreaguji, většinou mi na mysl přijdou dobré nápady a pracuji pak efektivněji. Časem bych ráda přeorientovala podnikání i na fitness a rozšířila nabídku právě o lekce Nordic Walkingu, který je vhodný snad pro každého. Tedy stále bych nabízela ovoce a zeleninu, ale součástí by bylo i poradenství a pohyb. Tato oblast mně samotné doteď chyběla a chtěla bych tímto směrem směřovat. Vše ale záleží i na vývoji těhotenství a jak se i s mimčem bude dát chodit. Nejsem však typ člověka, co by musel mít všechno hned, proto věřím, že bude-li potřeba, počkají lekce Nordic Walkingu na období, kdy bude nejmladší dítko ve školce. Do té doby si budu chodit pro radost ve volném čase.

Máte podporu i u manžela?

Manžel je úžasný a podporuje mě. Bez něj bych to nedala. Když je potřeba, pomáhá jak s dětmi, tak v podnikání. Je ochotný. Vnímá to tak, že časem by se třeba přidal. V současnosti je v zaměstnání, což pro nás představuje jistotu stálého příjmu, ale jakmile bude podnikání životaschopné, šel by do toho se mnou.

Co domácnost jako taková?

O domácnost se starám já, i když už téma uklízečka bylo u nás probíráno mockrát. Pak se však rodina začala na úklidu také trochu podílet a zvládli jsme to bez placené pomoci. Nebudu tedy říkat nikdy, protože externí pomoc v domácnosti by se určitě hodila.

Jak jste měla rozjezd z pohledu financí?

Pomáhal manžel. Hned chladící auto představovalo nemalou investici.

Co bylo ze začátku v podnikání nejtěžší?

Oslovit zákazníky tak, aby mi zaplatili. Měla jsem nejdřív tendenci jim to dát zadarmo, tedy za cenu, za kterou jsem to nakoupila. Úplně na začátku jsem třeba k celému nákupu připočítala jen 30 korun, což znamenalo částečný příspěvek na benzín :-). Oťukávala jsem takto zájem, ale oslovovala tak úplně špatné zákazníky – ty, co hledají nejnižší ceny.

Dále pak přestát určitá období – například když začínala Anetka chodit a bylo náročné se věnovat práci, zrovna těžce onemocněl děda a bylo potřeba také pomoct babičce se o něj starat.

Vybarvení přátel

Co pomohlo, abyste zákazníky získala?

Ze začátku jsem se učila, jak sbírat e-mailové adresy pomocí email marketingu. Na facebooku jsem figurovala v různých skupinách, kde jsem zákazníky oslovovala. Měla jsem vytipované místní skupiny, kde je hodně maminek a trochu jsem se vnucovala. Právě maminky byly podle mě mojí hlavní cílovou skupinou. Postupně jsem zjistila, že velkou zájmovou skupinu tvoří i dámy v nejlepších letech. Musela jsem hodně zjišťovat, kde je můj zákazník a zacílení přizpůsobit. Neustále se musím vzdělávat a číst.

Čeho chcete dosáhnout prostřednictvím podnikání?

Svobody, abych mohla přizpůsobit svůj volný čas. Když chci pracovat, pracuji a když chci jet na dovolenou, jedu.  Zároveň cílem je i zajištění slušného příjmu.

Jaké máte plány do budoucna kromě potomka? Zmínila jste už fitness sortiment…

Ráda bych rozvážela zeleninu a ovoce každý den a do více měst. Od jara roku 2019 plánujeme nově Prahu. Vykomunikovali jsme dvě výdejní místa, a ještě snad dvě až tři nová vzniknou. Náš pan farmář je blíže Praze, takže se to nabízí. Postupně chci další města přidávat.

Jak se připravujete na změnu podnikání po porodu?

Ráda bych si teď našla někoho, kdo v létě zajistí komunikaci za mě. V tuto chvíli jsem už vypsala výběrové řízení a ujasnila si, co bude potřeba začít už na jaře zaučovat. Když nikoho neseženu, tak by mohla pomoci tchýně – babička.

Ovlivnilo podnikání váš život i nějak negativně?

Možná některá přátelství. Některé kamarádky jsou závistivé. Měla jsem jednu a přišlo mi, že chce také podnikat. Nakupovala ode mě med s tím, že je pro její maminku. Přitom ho prodávala dál o 50 korun dráž. Přišlo mi to trapné. Podnikání tedy může ohrozit přátelství. Na druhou stranu, některá přátelství se ještě prohloubila.

Dalším negativem byl stres v době, když jsem si toho na sebe nabalila moc. Bývalo mi fyzicky špatně až jsem zvracela.

V té chvíli jste omezila všechny ostatní činnosti?

Původně jsem myslela, že nevolnost je ze špatného stravování nebo jídla. Moje mamka mi pořád předhazovala myšlenku, že mám žlučové kameny, které i ona měla. Vsugerovávala jsem si problémy se žlučníkem, ale pak jsem šla na vyšetření, která to vyvrátila. Pomohla mi také léčitelka, která mi řekla, že mé nevolnosti jsou způsobeny stresem. Přestala jsem s finančním poradenstvím a opravdu nevolnosti postupně odešly. Dokončila jsem jen dětskou knihu, která mě bavila a naopak mi od stresu pomáhala. Ráda maluju a celou knihu jsem zároveň ilustrovala. S dětmi jsme se vyřádili.

Jak se kniha jmenuje?

Pohádky skřítka Penízka. Je to výsledek mé finanční kariéry, aby se poučily i děti (říká s úsměvem). Vhodná je už pro pětileté děti, které se učí počítat. Diskuzí a čtením se naučí porozumět nákladům a výnosům. Určitě to pak budou mít snazší, než děti, které si myslí, že si stačí zajít do banky a půjčit si.

Knihu jste vydávala sama nebo přes nějaké nakladatelství?

Původně jsem prezentovala projekt na Hit Hit (crowdfundingový projekt, který propojuje kreativce a jejich fanoušky, kteří mohou daný projekt finančně podpořit). Prezentaci jsem ale měla špatně promyšlenou a záměr nevyšel. Poté jsem dostala kontakt na tiskárnu, která byla ochotna vytisknout knihu v menším nákladu o počtu 150 knih. To si myslím, že v klidu prodám. Předprodej už dokonce proběhl.

Možná další podnikatelský záměr … třeba dojde k dotisku a k vydání ve větším.

Pro mě je to relax. Potřebuji tvořit a ráda výsledek své práce vidím.

 

Speciální nabídka pro Maminkatelky:

S promo kódem „maminkatelky“ získáváte dárek v hodnotě 50,- Kč k první bedýnce od České selky, s. r. o., které  letos budou kromě Liberce, Jablonce, Turnova a Semil fungovat i v Praze. Se stejným kódem Vám Iva Jančíková pošle knihu Pohádek skřítka Penízka, kterou objednáte na www.pohadkyskritkapenizka.cz, také o 50,- Kč levněji než je běžná cena uvedená na webu. Cenové zvýhodnění platí do konce února 2019.

 

V příštím rozhovoru se můžete těšit na:
Veroniku Kristkovou, která provozuje fyzioterapeutické centrum Fyziobeskyd. Začátky byly ale dost krkolomné. Neměli organizační systém, webové stránky byly špatné a neuměli přilákat nové zákazníky. Jak si nakonec poradili a stali se vyhledávaným centrem?

 

 

Zanechat komentář

0