Rubriky: Rozhovory

Jindra Šulcová (37)

Jindra Šulcová vystudovala práva na Univerzitě Karlově v Praze a zkušenosti nasbírala i na studentském pobytu Erasmus v Hamburku. Po studiích nastoupila rovnou do společnosti Škoda Auto do oddělení ochranných známek. Pak působila rok v Heinekenu, odkud rovnou zamířila na mateřskou. Vychovává dvě dcery (8 a 6 let). Ráda si pročistí hlavu při běhání a miluje zahradničení, protože na rozdíl od právní ochrany vidí hned výsledek své práce, čímž hezky vše vybalancuje.

 

Nejvíce jsem se natrápila nad časovým managementem

„Jako právní zástupkyně vázaná lhůtami nikoho nezajímá, že máte nemocné dítě a potřebujete si dát od práce pauzu,“ vysvětluje Jindra Šulcová, která pracuje jako právní poradkyně zaměřující se na ochranu značky. Právě časový management ji při provozu firmy dával nejvíce zabrat. Snad jako každé pracující mamince. Jak si poradila? A kde našla pomoc?

Můžete na začátku popsat náplň vašeho podnikání?

Pomáhám chránit značky svých klientů z právního hlediska. Jak moc záleží na požadavcích klienta a jeho ochotě vystupovat z komfortní zóny. Někomu stačí registrace ochranné známky, jiný dává prostor pro sestavení celé strategie užívání značky a její ochrany.

Z právního hlediska …

Ano, z pohledu práva. Samozřejmě, aby značka fungovala jako celek, je potřeba zapojit i marketing. Je potřeba ale myslet na to, že marketingový a právní pohled na věc si musí vyjít vstříc. V konečném důsledku se obě oblasti pěkně doplňují, díky čemuž vznikne silná značka.  

Mám tedy značku a přijdu k vám. Jak mi konkrétně pomůžete značku etablovat úspěšně na trhu?

Nepomohu vám se zavedením značky na trhu, ale s její ochranou, takže v první řadě zajistím, aby vám ji nikdo neukradl. Dále vás naučím o ni pečovat, aby se z ní nestala jen prázdná schránka. Kdybyste se v budoucnu náhodou dostala do nějakého soudního sporu, vaše značka vás musí podržet. Předcházet těmto situacím ale málo kdo umí. Podnikatelé nechávají často vše zajít tak daleko, že řeší ochranu značky až ve chvíli, kdy jim reálně hrozí její ztráta.

Podceňují ochranu značky spíše menší firmy nebo i ty větší?

Větším firmám se to stává stále méně častěji.  Čím větší firma, tím více si uvědomuje důležitost duševního vlastnictví jako jsou značka nebo nová technická řešení, a tím líp si vše chrání. Malí a střední podnikatelé to podceňují nejvíce, protože se ještě nespálili a musí si tu špatnou zkušenost nejdříve zažít, aby pochopili, co pro ně jejich značka znamená.

Od kterého roku provozujete svoji praxi?

Založila jsem ji v době, kdy mé dceři byl necelý jeden rok. Stala jsem se patentovým zástupcem, což je osm let.

Před tím jste pracovala ve velkých korporacích. O návratu po rodičovské jste neuvažovala?

Ne, protože ráda pracuji v týmu, který funguje a šlape. Dál bych to nerada rozváděla. Korporátní svět pro mě není. Necítím se v něm dobře, čímž neodvádím takovou práci, jakou bych chtěla. V životě už nejsem ochotná se věnovat věcem, z kterých jsem nešťastná.

Do nástupu na mateřskou jste ale v korporátech fungovala?

Ano a dalo mi to strašně moc. Po škole jsem působila 2,5 roku ve společnosti Škoda Auto, poté jsem nastoupila na rok do Heinekenu a následně jsem odešla na mateřskou. Do teď z těchto zkušeností čerpám. Neříkám, že až budou děti větší, tak bych zajímavou nabídku na omezenou dobu nepřijala. Ale rozhodně to není místo, kam bych se cíleně plánovala vrátit.

Mluvila jste o fungujícím týmu. Ten kolem sebe nyní máte?

Mám kolem sebe fajn tým lidí, kteří mě nenechají ve štychu, toho si hrozně vážím. Nezaměstnávám lidi na plný úvazek, na to se necítím. Ale připravuji praxi tak, abych lidi na plný úvazek zaměstnat mohla. Každopádně v současnosti to není mojí prioritou. Nemá smysl něco lámat přes koleno. Zároveň nechci vše dělat sama, a ani to nejde při tom objemu práce.

Základem být dohledatelná

Proč jste se odhodlala postavit na vlastní době zrovna v době, kdy byl vaší dceři necelý jeden rok?

Věřila jsem, že mám v této oblasti, co nabídnout. Oproti ostatním právním zástupcům jsem chtěl nabídnout něco nového a přinášet perfektní služby za jiné ceny.

V čem byla hlavní odlišnost od konkurence?

Díky tomu, že jsem ve Škodovce zastávala pozici specialistky na ochranné známky, které byly chráněny po celém světě, získala jsem velké zkušenosti. Spolupracovala jsem se s právními zástupci z nejrůznějších koutů světa a viděla, jak to celé může krásně fungovat. Na tuzemském trhu ale panovala jiná situace. Právní zástupci často odbavovali klienty jako Baťa cvičky, a to jsem nechtěla. Chtěla jsem každému klientovi dávat tu nejlepší péči.

Jaké byl start podnikání?

Velice pozvolný. Na rady kamarádů jsem se ze všeho nejdříve chtěla stát lehce dohledatelnou, proto jsem začala psát články na blog. Podle těchto článků si mě lidé postupně našli, čímž práce plynule přibývala. První rok přišla jedna zakázka za tři měsíce.

Za jak dlouho jste se přesunula z blogového módu do firemního?

Když se narodila Verunka, Kačce bylo dva a třičtvrtě roku a už v té době byla praxe docela hezky rozjetá.

Na uživení?

Ano. Bráno optikou matky na mateřské dovolené. Samozřejmě to negenerovalo 100 tisíc měsíčně, ale mohla jsem si koupit, co jsem chtěla.

Nastaly i nějaké komplikace?

Člověk se všechno učí, takže to rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. Nejvíce jsem se natrápila nad časovým managementem. Zvlášť, když se mi první dítě vracelo v prvním roce ze školky stále nemocné.

Jak jste to tedy řešila. Měla jste hlídání?

Měla jsem výborného tchána, který mi pomáhal. Když byla Verunka už nekojená, tak si ji bral i dvakrát týdně a já jsem mohla celé dva dny pracovat. Bez něho by to vůbec nešlo.  Chtěl si dětí užít, dokud jsou malé, a to mi hodně pomohlo. Znamenalo to ale, že veškeré volné chvíle jsem věnovala práci. To znamená i noci. Jako právní zástupkyně vázaná lhůtami nikoho nezajímá, že máte nemocné dítě nebo si zrovna potřebujete  dát od práce pauzu.

Jiné hlídání jste si nezajišťovala? Vydrželo takové tempo až do nástupu holek do školky?

Nehledala. Verunka nastoupila krátce po jejích třetích narozeninách do školky. Bydlíme na malém městě, kde tenkrát neexistovalo dávat děti ve dvou letech do školky. Jsem ráda, že jsem s dětmi byla a rozhodně mojí prací netrpěly.

Když se narodila druhá dcera, stále jste fungovala o pár zakázkách měsíčně?

Ne, když se narodila druhá dcera, už jsem měla veškerý volný čas vyplněný prací.

To znamená kolik? Kolik jste měla při druhém miminku volného času?

Odpovídalo to časově zhruba dvěma celým dnům v týdnu. Když pak bylo druhé zhruba rok, bral si ji opět hodně dědeček. S miminkem jsem ale vše musela zvládat sama. Už s první Katkou jsem psala doktorát, takže od narození dětí jsem byla zvyklá veškerý volný čas trávit prací a studiem. Dnes už je situace jiná. Čas si udělat mohu, ale tenkrát jsem rozjížděla praxi a nebylo jiné cesty.

Nikdy jste neuvažovala nad chůvou?

Občas mi pomohly kamarádky, ale přestěhovali jsme se na malé město, kde jsem nikoho neznala. Navíc bych nesvěřila své dítě někomu, koho neznám. Až když obě byly ve školce, nastoupila jsem časově na plný úvazek.

Jaké máte jinak rodinné zázemí?

Jsem pár let rozvedená  a v současnosti mám skvělého partnera, který mě podporuje.

Podporoval vás tehdy manžel při rozjezdu podnikání?

Podporu ze strany manžela jsem moc neměla.

Pravidelně postavena před volby

Proč je podnikání s dětmi těžké?

Podnikání je těžké v tom, že dříve nebo později jste postavena před volby, které musíte řešit. Ať už to jsou maličkosti nebo pak závažná rozhodnutí. Například já dvakrát týdně končím v práci ve 12 hodin, abych mohla rozvést děti do kroužků. Pro mě to jsou věci, které mám rozhodnuté hned, ale stojí mě to strašné úsilí, protože musím všechny resty dohnat jindy. Když se bavíme o zájmech mých dětí a práce, tak je jasné, co si vyberete. Jsou to volby, které každá máma musí řešit. Když mi jedna holka začíná v jednu hodinu v Základní umělecké škole a druhá ve stejný čas dokonce ve městě jiném, je to sranda… Když se pak ale vrátí domů nadšené, že dělaly toto a tamto, stojí to za to.

A to děláte jak?

Verunka musí jít do ZÚŠ trochu dřív a obléci se sama. Já pak rychle přejíždím do 10 km vzdáleného města, abychom včas stíhaly kroužek Kačky. Tento stres mě naštěstí trápí jen jednou týdně. Ale jinak dohromady mají moje děti sedm kroužků a některé velmi často začínají už ve 13 hodin. Člověk je tedy neustále postavován před volby, ale to je život. Příští rok už bude Verča chodit do školy a do ZUŠky zvládne dojít sama a já zase budu mít volněji, na to se těším.

Kam s firmou směřujete a jaké máte nejbližší plány?

V první řadě řeším správné strategické nastavení podnikání. Výhodné nastavení procesů je stěžejní, abych u věcí, u kterých být nemusím, abych u nich nebyla. Neustále zlepšování v podobě školení a čtení je nekonečná proces. Nikdy si nesmíte říct: „Tak a teď je to super a už nic zlepšovat nemusím.“ Na druhou stranu nechci danému zlepšování věnovat veškerý svůj volný čas. Pracuji, abych žila život, který mě baví…

V rámci procesů, kde vidíte největší mezeru?

Hodně jsem na nich poslední dva roky pracovala. Když už se člověk může nadechnout, tak musí začít uvažovat strategicky. Udřít se umí každý. Musím být často hodně, hodně unavená, abych přišla na to, že něco dělám špatně. Ale přiznám se, že u těch úkolů, které dělám třeba jen párkrát za rok jako třeba školení, občas na proces zapomenu, a pak se náramně bavím, co jsem měla mít hotovo před x týdny. Nikdo není dokonalý 😊

Odkud znáte Dominiku?

Jsme kamarádky, ale zároveň s ní velmi ráda spolupracuji i na profesionální rovině. I když si totiž myslíte, že už toho hodně znáte a víte, stíhá vás autorská slepota. Dominika vám dokáže otevřít oči a nahlédnout na věci z jiného úhlu pohledu. Považuji ji za velmi strategického člověka, a navíc je mámou, takže přesně ví, co řeším. Netlačí mě do řešení, která mně jako mámě nevyhovují.

Jak nabalujete další klienty? Využíváte i marketingových nástrojů nebo k vám přichází na doporučení?

Na doporučení. Nejsem ve fázi, kdybych mohla pracovat s marketingem, protože by se mi nakupilo ještě více práce, a to teď nechci. Nechci být ve stresu. Reklamu zatím využívám jen pro naplnění školení Braň svou značku, jinak ne.  

Byznys už je teď plně výdělečný?

Musí být. Neexistuje jiná varianta.

Kolik lidí nyní zaměstnáváte na částečný úvazek?

Zhruba tři. Podle toho, jaký případ zrovna řeším. Postupně chci ale personální stav navyšovat.

Kde vidíte firmu za pět let? Čeho chcete dosáhnout?

Pro mě je nejdůležitější svoboda. Prací dosahuji života, jaký chci mít. Chci být vzorem pro mé děti. Když se mě dcera zeptá, kde jsem studovala a kde lze studovat, mohu ji říct, že může studovat co chce a kde chce. Třeba v Praze nebo v New Yorku. Všechno jde, když je připravená makat. Podnikání jsem se osobně obávala, protože jsem bála udělat chybu. Máma mně ale jako lékařka dala skvělou radu a jsem ji za ni vděčná: „Buď ráda, že když uděláš chybu, tak neumírají lidé.“

 

Přečtěte si další zajímavé rozhovory:

Proč provoz školky ohrozil nejen partnerský vztah, ale také zdraví. A jak situaci Helena Kašková řešila?

Na začátku se v podnikání spíše plácali. Dnes je FyzioBeskyd vyhledávanou fyzioterapeutickou ordinací. Co dělali majitelé špatně?

Díky čemu se Iloně Černochové podařilo během krátké doby vybudovat úspěšnou advokátní kancelář?

Zanechat komentář