Petra Kujínek Polodnová (36 let)

Pochází z Jihlavy a se svým manželem a dvěma syny (5 a 7 let) žije v Telči, kde mimo jiné zasedá v zastupitelstvu. Vystudovala právnickou fakultu na Univerzitě Palackého v Olomouci. Po studiu nastoupila do advokátní kanceláře a od roku 2018 vede svoji vlastní praxi. Ve volném čase miluje čtení, i přesto, že skoro celý den kouká do papírů nebo počítače. Přečte jednu knihu týdně. V zimě se těší na snowboard.

Jak připravit byznys pro případ úmrtí? 

Rozhovory okolo smrti nejsou většinou radostné, ale zeptejte se sama sebe: Máte připravenou svou živnost nebo firmu pro případ úmrtí? Ví váš muž, kde jsou všechna hesla a přístupy, kdyby se vám něco stalo a potřeboval vše zajistit? Podat za vás daňové přiznání?

Nedávno se nám v Úspěšné a Odpočaté právě tímto směrem rozproudila debata. Proto jsme se rozhodly udělat rozhovor přímo s právničkou Petrou Kujínek Polodnovou. Přečtěte si, co rozhodně stojí za to nepodcenit a na co se připravit a jak.

Když jsem jednatelka firmy, co mi doporučujete připravit pro případ smrti? Co například zajistit ve firemní struktuře, aby ten případný následný proces proběhl co nejjednodušeji?

Pokud byste byla jednatelkou firmy, tak se v podstatě zatím nic neděje. Horší by bylo, kdybyste byla jedinou jednatelkou firmy a jediným společníkem, protože firma by šla vaším úmrtím do dědického řízení. V té chvíli firma prostě nefunguje. Firma bez jediného jednatele a se společníkem, který je mrtvý a nemůže svolat valnou hromadu sám se sebou, znamená, že firma nefunguje. Pokud byste na to myslela před smrtí, záleží, jakou formu byste zvolila. 

Jsou společnosti, které fungují s více společníky, s více jednateli. Záleží, jak si to ve společenské smlouvě v notářském zápisu při založení upravíte. Jak si rozdělíte kompetence. Můžete ve společenské smlouvě určit, jestli obchodní podíl přejde nebo nepřejde na dědice. 

A co když jsem jedinou jednatelkou a společníkem ve firmě?

Pokud byste chtěla zůstat ve firmě sama - jediný společník, jediný jednatel - je ještě možnost jmenovat prokuristu. Popřípadě další variantou je v závěti navrhnout správce pozůstalosti, který by s tím nakládal do té doby, než firma přejde na dědice.

Toto je tedy nejlepší cesta, jak zajistit tento majetek ve prospěch rodiny?

Nejlepší cesta? No, záleží, jak se to vezme. Je to hodně individuální případ od případu. Teď se bavíme pořád v hodně teoretické rovině, protože každý majetek je individuální, každé podnikání je individuální. Osobně bych zvažovala založení svěřenského fondu. 

Můžete to více rozebrat?

Svěřenský fond na jednu stranu znamená, že s majetkem nemůžete volně disponovat, pokud do fondu za života vložíte svoji firmu. Na druhou stranu můžete stále brát zisky z tohoto majetku a správce svěřenského fondu kontrolovat. Svěřenský fond lze založit i pro případ smrti. V takovém případě majetek vyčleněný do fondu do něj spadne až okamžikem smrti. 

Takže bych zajistila její další fungování než se vše vyřídí?

Ano. Fond se sice stává součástí dědického řízení, ale nedostanete se do situace, že by firma vůbec nefungovala. Svěřenský správce ji začne okamžitě řídit. 

Koho jmenovat svěřenským správcem? 

Někoho, komu věříte a někoho, kdo má zkušenosti, kdo má znalosti a o kom víte, že firmu dobře povede. Svěřenského správce můžete jmenovat třeba jen na omezenou dobu. Nebo majetek do fondu vyčlenit  na omezenou dobu. Například do zletilosti dětí nebo do doby, než dokončí vysokou školu. Pravděpodobně při vyslovení slovního spojení svěřenský fond vám naskočí jeden konkrétní příklad často probíraný v novinách. 

Ano, jeden konkrétní případ mi naskočil.

Nebudu jmenovat, nebudu konkrétní, nicméně když potřebujete tzv. na nějakou přechodnou dobu svůj majetek někam tzv. zaparkovat, uklidit, nevlastnit ho, tak je svěřenský fond asi to nejlepší, co můžete udělat a můžete to udělat i za svého života.

Je vhodné zvolit jako svěřenského správce manžela?

Můžete ho zvolit. Jestli to je vhodné, záleží, v jakém stavu je vaše manželství, samozřejmě. Je potřeba myslet na to, že v případě, kdy máte klasické společné jmění manželů (SJM), které vzniká uzavřením manželství a zaniká zánikem manželství, ať už smrtí nebo rozvodem vaše podnikání a výtěžek z něj není nikdy zcela vaše, ale součást SJM. I když jste tedy majitelkou firmy, obchodní podíl spadá do společného jmění manželů a v případě úmrtí se stává součástí dědického vypořádání, respektive jeho peněžní hodnota. Může být vhodné manželský majetkový režim smluvně upravit za trvání manželství, např. ho zúžit a některý majetek ze SJM vyčlenit do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. 

Jak byste postupovala, kdyby manželství ještě nebylo uzavřeno?

Šla bych cestou tzv. předmanželské smlouvy, kdy bych upravila manželský majetkový režim ne na zákonný, ale na smluvený s tím, že by společné jmění nevznikalo. Tento krok lze provést i během manželství, můžete zúžit společné jmění manželů, nebo úplně rozdělit - moje nemovitosti, tvoje nemovitosti, moje firma, tvoje firma. Smluvní úpravu SJM ať již před uzavřením manželství nebo za jeho trvání lze vyřídit  u notáře notářským zápisem, veřejnou listinou. Advokáti vám poradí, ale nemohou sepsat veřejnou listinu.

Má cenu nějakou takovou smlouvu sepisovat, když ještě nemám podnikání pořádně rozjeté a není nic jistého?

Právě to je ideální čas, kdy něco řešit předmanželskou smlouvou, respektive smluveným režimem společného jmění manželů, kdy by každý nabýval třeba do svého výlučného vlastnictví. V podstatě společné jmění manželů by nikdy nevzniklo.

Jak ochránit živnost?

Jak mohu chránit majetek z pohledu živnostníka? 

Z pohledu živnostenského zákona může za určitých podmínek pokračovat v živnosti v případě úmrtí váš manžel, vaše děti, pokud jsou zletilé. Ideálně však správce dědictví, nebo svěřenský správce. Osobně bych šla opět cestou svěřenského správce - správce dědictví.

Takže vlastně velmi podobně jako v případě firmy.

Velmi podobně. U některých podnikání to nepůjde už z principu. Například já jako svobodné povolání ani nefunguji v režimu živnostenského zákona. Svoji firmu tak na nikoho nepřevedu a ani nemohu.

Takže vaší smrtí živnost zanikne.

Mojí smrtí zanikne moje oprávnění k výkonu advokacie a pak by Česká advokátní komora jmenovala jiného advokáta, který by musel dotáhnout mé případy.

Podnikání jako samoživitelka a svěření péče po smrti

Vezmu nyní ilustrativní příklad, že jsem samoživitelka a mám dceru. Rodiče už jsou starší a ne v nejlepším zdravotním stavu. Navíc mám bratra. Když umřu, komu bude svěřena do péče? 

Dost pravděpodobně prarodičům - matce a otci. Vždy se dává přednost otci dítěte, ale pokud není zapsaný v rodném listě dítěte, svěřuje se nejbližším příbuzným. 

Co mohu udělat pro to, aby nebyla svěřena do péče někomu, komu nechci, nebo aby neskončila v dětském domově?

Toto je otázka spíše na notáře a orgán sociálně právní ochrany dětí, ale v závěti by se dalo vysvětlit, jestli si přejete, aby dítě bylo svěřeno do péče prarodičů a ne třeba bratrovi, byť by to bylo neformální a soud by rozhodoval tak, aby to bylo v souladu se zájmem dítěte. Také hodně záleží na tom, jak je dítě staré. Dvanáctileté dítě, možná i trochu mladší, je schopno říct, kde chce žít a proč. Soud by bral ohled na přání dítěte.

12 let je hranice, kdy si dítě může vybrat opatrovníka?

Hranice je 12 let, ale taková pomyslná. Od dvanácti let soud musí vzít názor dítěte v potaz, ale soud má zkoumat názor dítěte i mladšího. Samozřejmě nemá smysl zkoumat názor například tříletého dítěte, ale běžně v rámci úpravy poměrů k dětem probíhají i v uvozovkách výslechy dětí mladších - sedmiletých, osmiletých. 

Když po úmrtí zůstane dceři finanční rezerva, může si s ní opatrovník dělat, co chce, i když bude dcery? Jak toto lze ošetřit?

Opatrovník musí soudu skládat účet ze svého opatrovnictví. Musí dát soudu každoročně vědět, jak s financemi naložil a jak s majetkem svého opatrovance naložil. Pokud by jeho opatrovník chtěl majetek, nemovitost prodat, nebo naopak koupit, nějak zatížit, vzít si hypotéku, vždycky musí mít souhlas soudu. A ten souhlas soudu by v některých případech neměl vůbec dostat. Například pokud by opatrovník chtěl prodat byt v Praze, který patří nezletilému dítěti, za pouhé dva miliony, tak souhlas s prodejem by od soudu neměl dostat. Pokud by opatrovník majetek dítěte chtěl dát do zástavy kvůli hypotéce, byť tu hypotéku by si bral na sebe opatrovník, myslím si, že soud by souhlas rovněž neměl vydat, i kdyby to bylo na rekonstrukci majetku ve vlastnictví dítěte a došlo by ke zhodnocení majetku dítěte.

Co si připravit osobně pro případ smrti? 

V životě je spousta věcí, ke kterým se pak dědici potřebují dostat - hesla, objednávky, daňové přiznání, aby nedošlo k sankcím. Co si doporučujete sepsat?

Je to ideální stav mít vše připraveno a občas mě to samotnou děsí, že to tak nemám. Kdyby se se mnou něco stalo, přejel mě zítra autobus, tak myslím si, že ani manžel, ani kdokoliv jiný nemá šanci vše zjistit. A to si říkám vždycky: musím to udělat. Rozhodně sepsat hesla, říct někomu, jak se vypíná web. 

Objednávky - smrtí to má končit, ale pokud si stanovíte správce dědictví, správce pozůstalosti nebo svěřenského správce, tak to smrtí končit nemusí. Ale rozhodně veškerá hesla připravit, zajistit někoho, kdo podá za mě daňové přiznání, to je rozhodně důležité.

Co se stane, když ho nepodá? Mohou naskočit dluhy, které přechází na dědice?

Z s.r.o.čka ne. Z živnosti obecně dluhy na dědice přechází, ale kdyby dědic daňové přiznání nepodal včas, myslím, že by mohlo být v případě úmrtí OSVČ penále prominuto. Ale vždycky je lepší myslet na to, aby to někdo udělal. Rozhodně bych šla cestou všechno sepsat. Tomuto všemu se ale můžete vyhnout, když ustanovíte správce dědictví, svěřenského správce. Pokud nechci firmu, živnost a majetek dát do svěřenského fondu za života, tak to můžu udělat pro případ smrti. Můžu připravit manžela na to, že to bude muset třeba udělat za mě.