O důležitosti otázky: Co potřebuji?

Odsouvání vlastních potřeb na druhou kolej je častou příčinou nespokojenosti u žen. Zdánlivě jednoduchá otázka - Co potřebuji - pomáhá v uvědomění si svých potřeb, jejich naplnění a samozřejmě vede k větší spokojenosti.

Když pracuji se ženami na svých konzultacích či seminářích, narážíme na různá témata, která nám ženám brání v prožívání skutečného štěstí či spokojenosti. Spolu s tím, že se necítíme dost dobré, je jedním z hlavních témat odsouvání vlastních potřeb na vedlejší kolej.

Často si tyto ženy ani neuvědomují, že zanedbávají samy sebe, že nedbají o svoje potřeby. A například věnují obrovské množství času studiu, práci, sportu, dětem. Někdy také podvědomě cítí, že něco není v pořádku, a tak hledají u učitelů, terapeutů, v knihách, na seminářích.

Zkušenost mě naučila, že velký úspěch u těchto žen slaví jedno malé cvičení “Co potřebuji”: Jde o to, že si po jeden celý měsíc (ideálně menstruační cyklus) žena klade tuto otázku. Ne jednou denně, ale například 20 - 30 krát. Odpovědi si může zaznamenávat, ale především se pak pokouší alespoň částečně své potřeby naplnit.

Nejpozději po týdnu většina žen zjistí, že odpovědi se dotýkají prakticky neustále jednoho podstatného tématu. U některých žen se stává, že si uvědomí, jak málo o sebe dbaly, případně si také uvědomí, že svému okolí svoje potřeby vůbec nesdělují, což může mít na ně samotné a jejich vztahy katastrofální dopad.

Ženy, které tuto výzvu celý měsíc dodrží, projdou velkou vnitřní změnou. Nejenže si uvědomí své potřeby a to, co je pro ně podstatné, ale získají také sílu, chuť i odvahu začít dělat zásadní životní změny, které vedou k jejich spokojenosti.

Důležité je také uvědomit si, že otázka “Co potřebuji” se velmi liší od otázky “Co chci”. Ta často vede spíše k povrchním odpovědím, nedotýká se toho podstatného v nás. Navíc, jsme-li navyklé stanovovat si cíle a dosahovat jich, pak otázka "Co chci" dává odpovědi, které jsou jen další položkou na seznamu věcí, které máme udělat. Což nemusí vést k rozvíjení vlastního ženského potenciálu, ale naopak způsobuje ještě větší zatížení.

Otázka “co potřebuji” oproti tomu vede právě do nitra, k tomu, co je v nás podstatné. Odhaluje, co je pro naši duši důležité, co naší duši dodává výživu. Uvědomíme-li si vlastní potřeby, můžeme je ve svém životě naplňovat, a tím stavět základy pro trvalé štěstí a spokojenost.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

maminkatelky.cz