Začnete s byznysem, vrhnete se do něj, investujete veškeré množství času a energie. Čekáte, že zakázky budou přibývat. Co když ale byznys nezačne vydělávat dost? Jak se k tomu postavit? Jaké kroky udělat? A má smysl do podnikání investovat všechno?
Vzpomněla jsem si na období před 13 lety.
Vidím samu sebe, jak vařím. Opět rýži v rýžovaru. Rýži Bask. Dneska bude s čočkou a jindy jen s cibulí. Toto jsou totiž tři nejlevnější jídla, která se dají koupit. Rýže Bask za 18 Kč, cibule - kilo za 9 Kč, čočka - půl kila za 9 Kč.
Když totiž máte na celý měsíc na jídlo jen 200 Kč, nezbyde vám, než jíst jen to nejlevnější. Takže čočka s rýží, rýže s cibulí. Když bylo více peněz, tak to byla rýže s mrkví.
Nebylo to veselé období. Rozjížděla jsem byznys, a nevěděla, jak na to. Myslela jsem, že když si doma na tiskárně vytisknu letáky, tak se něco stane.
Ale ono se vůbec, vůbec nic nestalo.
Nikdo nezavolal. Roznesla jsem tehdy letáků asi třicet. Tehdy jsem nevěděla, že se ze sta letáků ozve jeden člověk. A že bych letáků měla roznést tak 2 000.
A tak jsem prostě čekala. Až se něco stane.
Jedla jsem jen čočku s rýží v tom lepším případě. V horším případě to byla jen ta rýže s trochou smažené cibule.
Nevěděla jsem, co mám dělat, aby se to rozjelo.
Moji rodiče tak nějak tušili, že jsme na tom doslova bídně. A tak jejich výprava z Moravy do Prahy jednou za měsíc znamenala, že dovezli obrovskou tašku plnou jídla. Tu, co si dovezli z Polska, dnes ji prodávají u Vietnamců.
Jenže to jejich jídlo se vyjedlo a pak nezbývalo nic než zase čočka s rýží. No, bylo to hodně deprimující, depresivní, sebemrskačské období.
Občas se mi někdo ozval, kdo dostal kontakt od někoho jiného, ale bylo sotva na nájem.
Bylo to období, kdy neexistoval portál Na volné noze, ostatní informace byly pro mě jako začátečníka španělská vesnice. Hlavně se zaměřovaly na informace pro velké firmy. Nebyla podpora pro drobné živnostníky, kteří si dělají všechno na koleně.
Bylo to období, kdy jsem nevěděla, jak si vyhrnout rukávy a něco začít dělat. Nevěděla jsem, že lze podnikat strategicky. Postupovat podle plánu. Že existují kroky, které mohu udělat, abych získala první klienty.
Tehdy bych bývala byla ochotná za pár korun udělat prakticky cokoli. Jen abych měla i na jablka, ne jen čočku. V zoufalství jsem vyzkoušela několik pitomých brigád, které mě stály důstojnost.
Co by mi pomohlo?
Co bych tehdy potřebovala slyšet?
Najdi si práci na zkrácený úvazek a při tom byznys rozjížděj pomalu. Ať máš peníze na život a nemusíš mít bídu. Nikdy nevíš, jak to podnikání dopadne. Byznys je záležitost na dlouhou trať.
Navíc bída způsobuje změny na mozku. Člověk, který má bídu, nevidí možnosti, jak si přivydělat, jen zoufale přemýšlí o své situaci, jak je na tom špatně. Je to začarovaný kruh.
A já si navíc myslela, že když něco chci rozjet, tak do toho mám dát všechno. Nikde nikdo nepsal o tom, jak mít náhradní řešení, když to nebude fungovat. Já v těch 22 letech naivně věřila, že když se do toho plně ponořím, tak se to magicky rozjede. A ono nic.
Investuj do vzdělávání, jak se byznys dělá. Vzdělání se ti vyplatí nejvíce. Když si knihy nemůžeš koupit, půjčuj si je v knihovně. Pokud chceš byznys, musíš se soustředit na marketing, prodej, finanční řízení, strategický rozvoj.
Postupně stav svoje podnikání krok za krokem. Hledej, co funguje. Nikdy to nepoznáš jen tak sama za sebe, ale musíš to testovat. Musíš testovat, jestli tvoje nápady fungují a lidé jsou ochotní za ně platit. Když získáš první klienty pro nějakou novinku, můžeš se ji snažit prodávat dál.
Testování nápadů je základ.
Jenže tehdy nikdo takový nebyl. Navíc jsem nevěděla, kam se obrátit. Později mi ohromně pomohly mastermind skupiny, třeba mastermind Volnonožci, která vznikla u mě doma.
Na začátku jsem nic takového nevěděla.
Po čase jsem pochopila, že takhle to nejde dál a že potřebuji práci. Tehdy jsem to viděla jako svoje selhání. Z dnešního pohledu to byla ta nejmoudřejší věc, kterou jsem udělala. Měla jsem peníze na život a současně hlavu plnou nápadů, jak svůj byznys rozjíždět.
Pak jsem našla Roberta Vlacha a pochopila jsem, že ví, o čem mluví. A protože už jsem byla dost vycukaná z předchozího domnělého neúspěchu, tak jsem si u něj zaplatila několik hodin poradenství. Bylo to tolik peněz, kolik jsem si angličtinou dokázala vydělat za dva měsíce.
Rozhodně to nebylo málo.
Podnikání se mi nerozjelo díky tomu, že jsem navštívila jeho kurz. Ani kvůli tomu, že jsem si vytiskla všechny články, které vydal a četla je pořád dokola. Vstřebávala jsem všechny informace, které kde napsal a vyslovil.
Byla jsem ochotná investovat svůj čas, energii i peníze do toho, abych se naučila, jak to dělat. Neúspěch jsem už okusila a nebyla to ani krása, ani nádhera. Naopak, člověk se cítil velmi ponížený.
Podnikání se pak hezky pomalu začalo rozjíždět a za pár let jsem prorazila v oblasti, ve které mi přátelé říkali, že se nedá vydělávat. Že je to max. na 10 000 Kč měsíčně. Protože oni to dělali deset let a já jen tři. Přesto jsem měla více než těch 10 000 Kč.
Dneska od některých slýchám, že jsem přirozený talent na byznys. Noo, nazvala bych to jinak. Je to 13 let. Prvních několik let to bylo 10 až 12 hodin denně, desítky přečtených článků, stovky hodin u knih o podnikání.
Stihla jsem rozjet komunitní centrum, dovážet silikony z Číny, dělat asistentku na volné noze bohatým americkým investorům, stihla jsem dělat podnikatelskou poradkyni v neziskovce, stihla jsem prodávat doplňky výživy. Stihla jsem přičichnout k výrobě ryze české chlorelly.
Vždycky, když jsem narazila na někoho, kdo uměl více než já, byla jsem ochotná s ním spolupracovat, abych se něco naučila.

Do vzdělávání a koučů a knih investuji desítky tisíc ročně. Ne pár tisícovek ročně, ale desítky tisíc.
Neustále se vzdělávám.
Párkrát jsem také investovala do někoho, kdo se mi nevyplatil. Byly to ztracené peníze, školné, jak si vybírat svoje poradce. Většinou je nějakou dobu sleduji. Pak si zaplatím nějaký kurz do tří tisíc. Pak se dohodneme na nějakém menším projektu. A když projde testem, tak začneme pracovat na něčem dalším a větším.
Veškerý můj úspěch je doslova vydřený.
Dnes vidím začínající podnikatele, kteří investovali stovky tisíc do rozjezdu podnikání, vytvoření provozovny, ale neinvestují do vlastního vzdělávání. A jsem z toho zmatená. Sevře se mi žaludek a není mi dobře. Pamatuji si na ty bezesné noci, kdy jsem nevěděla, jak peníze získat.
Velmi živě vidím, čím budou procházet, zvlášť pokud mají trošku naivní ideály. A při tom by stačilo pár tisícovek investovaných do šikovného poradce, aby jim ukázal směr. Nebo do koučovací nebo mastermind skupiny, kde se sejde více podnikatelů a více nápadů.
Jistě, byznys je hodně jednoduchý. Necháte si zaplatit peníze za produkt, službu, kterou dodáváte klientům. V tom není žádná věda.
Těžké je naučit se, JAK to ke klientům dostat. Protože můžete klidně mít na skladě 2 000 deskových her, ale když je neumíte prodat, tak jsou vám k ničemu.
Dámy, vzdělávejte se a nenechejte se ukolébat tím, že to jde bez vzdělávání. Nejde.
Pokud chcete vydělávat více než slabých pár tisíc, tak se musíte začít vzdělávat ve strategickém rozvoji byznysu. Může vás to naučit někdo, kdo je tam, kam se chcete dostat. Může jít o známého v byznysu. Spousta lidí se naučí byznys od svých rodičů či od rodiny.
Stejně tak může jít o někoho, koho si platíte.
Druhý způsob je pomalu ty byznys dovednosti získávat z knih, kurzů a článků.
Záleží na tom, kolik můžete investovat času nebo peněz. Jedno z toho investovat musíte. Buď čas, nebo peníze. Proto záleží na tom, kam se chcete dostat a také jak rychle.
Jenže já jsem četla o tom a tom podnikateli, o té a té podnikatelce a ta říkala, že nikdy do žádných poradců neinvestovala.
Ano, tyto příběhy čtu také. Když si uděláte řádnou rešerši a přečtete články o tomto podnikateli, zjistíte, že ten člověk se byznys naučil v posledních 10-15 letech v předchozích projektech. Většinou je za tím nějakých 10 let zkušeností. A když máte 10 let zkušeností, pravděpodobně poradce nepotřebujete. Stačí vám načítat si nové informace a dát si je dohromady na základě svých zkušeností.
Když vám byznys nevydělává, nenechte se ukolébat myšlenkou, že se to samo rozjede. Samo se to nikdy nerozjede. Namísto toho si vyhrňte rukávy a začněte sledovat ty, co jsou ve vašem oboru úspěšní. Přečtěte všechno, co se vám dostane do rukou ohledně podnikání, hledejte mentory, potkávejte se s podnikateli.
Čočkou s rýží to možná začalo, ale rozhodně to tak nemusí skončit.
A co vy? Zažili jste také období rýže s čočkou? Kolik investujete do sebe a svého vzdělávání? Kolik jste investovali do informací a do vzdělávání, než jste začali? Do lidí, kteří Vám ukáží cestu?