Ilona Černochová (38)

Ilona Černochová (38)

Narodila se v Hradci Králové. Práva vystudovala na Karlově univerzitě v Praze a absolvovala roční post graduál v Německu. Ve volném čase ráda chodí do restaurací a ráda žije společensky. Chtěla by se věnovat i sportům, ale v současnosti to není hlavní prioritou. Hodně čte.

Nejtěžší je získat první klienty. Člověk musí vystoupit ze své komfortní zóny

Při rozhovoru si Ilona Černochová promýšlí přesně, co řekne. Právničku v sobě nezapře. Navíc zjistíte, že pokud si tato dáma určí cíl, jde za ním. Už po prvním roce a tři čtvrtě měla pod sebou úspěšnou a vydělávající advokátní kancelář zaměřující se na nemovitosti. Rozhovor proběhl v listopadu loňského roku a prozradila v něm nejen, jak vybudovala během tak krátké doby šlapající byznys, ale také jak se poprala s krizí, když se jí narodilo druhé dítě.

Jak dlouho máte svoji praxi a podnikáte sama na sebe?

Od začátku roku 2017, takže zhruba rok a tři čtvrtě.

Co jste dělala před tím?

Před tím jsem byla zaměstnaná ve velké mezinárodní poradenské společnosti. Poté už jsem šla na mateřskou a když bylo malému zhruba půl roku, opět jsem začala pracovat.

Do korporátu jste se už vrátit nechtěla?

Nechtěla jsem se vrátit do korporátu, a to z toho důvodu, že je pro mě důležitá flexibilita, kdy si mohu sama organizovat čas. I s ohledem na děti a rodinu. Nejsem typ, který se rád nechává organizovat od jiných. Spíš raději organizuji ostatní (říká s úsměvem).

Byla pro vás v korporátu překážkou i časová vytíženost? Přeci jen lidé tam přichází brzy ráno a pozdě večer odchází.

Časově náročný je korporát téměř stejně jako podnikání. Pro mě je ale nejdůležitější organizace času. Nevadí mi pracovat hodně, ale chci pracovat, kdy já chci a rozhodnu se pro to.

Jak dlouho jste byla zaměstnankyní?

Vlastně od doby, kdy jsem skončila školu v roce 2005, tedy přes 12 let na full time. Byla jsem ve třech společnostech a před tím ještě u samostatného advokáta.

Základ: Uvědomit si, co chci dělat a pro koho

Provozujete advokátní kancelář. Můžete mi v krátkosti představit, na jakou oblast se soustředíte?

Když to zestručním, pomáhám klientům prodávat a kupovat nemovitosti. Jednou mojí částí jsou soukromí klienti, tedy prodávající a kupující a druhou částí klientely jsou podniky typu realitní kanceláře a různé jiné subjekty, které působí na realitním trhu.

Proč jste se rozhodla zaměřit zrovna na nemovitosti?

K nemovitostem mě to vždy táhlo. Už rigorózní práci jsem chtěla psát na nemovitosti. Nakonec jsem ji zaměřila na kupní smlouvy obecně, ale i nemovitosti tvořily její velkou část. Zaprvé to byla moje láska a nadšení a zadruhé – ještě tři roky před tím, než jsem začala dělat sama na sebe, tak jsem pomáhala kolegovi ve firmě ReMax a tam jsem měla možnost získat více zkušeností z této oblasti. Mohla jsem si pak dovolit v nemovitostech pokračovat. V korporátu jsem dělala všechno týkající se podnikatelského a obchodního práva.

Věděla jste tedy od začátku, že svoji firmu zaměříte na nemovitosti?

Ano, řekla jsem si, co chci dělat a pro koho to chci dělat. Komu chci nabídnout moji službu. Pak už se vše začalo postupně budovat.

Údajně jste podnikání velmi slušně nastartovala a do roka vybudovala úspěšně vydělávající byznys. Jaké byly klíčové kroky, které vám pomohly k tak rychlému vzestupu?

Základem je určit co a pro koho je moje činnost určena, jak jsem řekla dříve. Dominika Špačková mi třeba hodně pomohla si toto uvědomit. Stejně jako v marketingu musím vědět, co a komu chci nabízet a podle toho koho oslovit. Dále je také důležité se pídit za tím, co můj klient chce a co ho nadchne. Hezky to vysvětluje Dominika ve svém kurzu Od nápadu k produktu. Klienti musí být spokojení a zároveň potřebují chápat, co dostávají. Snažím se jim služby maximálně přizpůsobit. Neméně důležitý je férový přístup, aby ode mě klienti nedostali nepříjemná překvapení například v podobě ceny. A nakonec je důležitá spolehlivost. Když řeknu, že smlouva bude hotová do čtvrtka, tak nemůže být připravená až v pátek.

Nastala někdy v tom roce a tři čtvrtě krize, kdy jste cítila problémy?

Neřekla bych zrovna krize, že bych s tím chtěla seknout, ale určitě některá období byla a jsou těžší. Největší krize přišla, když se mi v květnu loňského roku narodilo druhé dítě. Dominika mě varovala, že situace se změní. Časově jsem nestíhala a mnohdy jsem byla ráda, když jsem našla na byznys jednu hodinu klidu denně. Mám sice chůvu, ale brala si děti velmi omezeně, což bylo pochopitelné s ohledem na věk dítěte. První tři měsíce po narození druhého syna jsem měla jen hodinku a půl na byznys a zbytek dodělávala za pochodu. Celkově to bylo psychicky vyčerpávající. I nyní jedu ještě hodně na úkor volného času. Teď bude synovi pět měsíců, mám hodně hlídání a můj úvazek se vyšplhal na 0,8, tedy třicet hodin týdně. V posledních týdnech se mi hodně rozjely zakázky, ale víkendy se snažím držet volné.

Nejtěžší je získat první klienty

Když jste rozjížděla podnikání s prvním synem, tak jste měla jaký úvazek?

Do konce roku 2016 jsem svůj byznys ještě neměla, ale pracovala jsem pro kolegu. Od čtvrtého měsíce syna jsem pracovala 20 hodně týdně, ale pro klienty toho kolegy z RE/Maxu. Když jsem oficiálně rozjela své podnikání, tak synovi bylo zhruba osm měsíců.

Měla jste tedy chůvu od začátku nebo pomáhali i prarodiče?

Ze začátku pomáhal můj taťka, ale ten letos zemřel. Proto jsem si pak vedle té první chůvy našla ještě jednu. Střídají se mi tu. Jedna je fixní a druhá flexibilnější.

Jak jste podnikání rozjížděla z pohledu financí? Zázemí ze strany manžela máte?

Mám. Měla jsem i svoje prostředky, které jsem na začátku investovala. První rok vyšel na minimálně 200 tisíc korun.

Chtěla jste se tedy seberealizovat nebo tam byla i finanční motivace ke startu podnikání?

Vedle seberealizace určitě i motivace finanční.

Co je vaším snem a cílem? Čeho chcete prostřednictvím podnikání dosáhnout?

Co se týče rodiny, tam bychom chtěli pěkný rodinný dům. Dále chci být pánem svého času, abych měla čas na rodinu a chci získat renomé jednoho z největších odborníků na převody nemovitostí. Budovat si osobní značku.

Co bylo v začátcích nejtěžší?

Nejtěžší je získat první klienty, protože člověk musí vystoupit ze své komfortní zóny. Jít mezi lidi a bavit se o tom, co dělá, věřit si a získávat sympatie lidí, kteří vás mohou doporučit či oslovit. V korporátu tuto vlastnost a zkušenost nezískáte. Navíc potřebujete jistou dávku sebevědomí, které se postupně zlepšuje s tím, jak přibývají spokojení klienti.

Co vám tedy nejvíce pomohlo k prosazení a k rozšíření portfolia zákazníků? Ať už z oblasti marketingových nástrojů, tak z oblasti komunikace.

Myslím si, že velkou roli sehrálo navazování kontaktů. Také opravdu správná definice cílové skupiny a upřímný zájem o to, se mezi ně dostat. Nestarat se jen o prosté vytvoření kupní smlouvy, ale zajímat se o realitní trh jako takový. To je pro mě strategie. Například když je realitní konference nebo semináře pro realitní makléře, tak tam chodím taky, protože tam zaprvé mohu někoho potkat a za druhé chci znát trendy, o čem se mluví a jaké jsou novinky. Zlepšuje to tak i moji službu a dávám víc svým klientům. Působím profesionálněji a jsem univerzálnější.  

Kdy jste vlastně začala přemýšlet nad vlastním podnikáním. Až s narozením syna nebo už před tím?

Když už jsem dělala advokátní zkoušky, tak jsem koketovala s myšlenkou vlastní praxe. Proč dělat pro někoho, když si sama mohu účtovat víc. Myslela jsem si ale dlouhou dobu, že to nejde. Že pokud nebudu mít kontakty a vazby na vlivné lidi, nemohu se prosadit. Naše prostředí je hodně konkurenční a vždy bylo. Vím ale úplně přesně, kdy nastal zlom. Bylo to v září 2016, kdy bylo mému nejmladšímu synovi Martínkovi pět měsíců a šla jsem na kurz Roberta Vlacha o podnikání na volné noze. Odcházela jsem nadšená a vnitřně se ve mně změnilo strašně moc. Tam jsem pochopila, že pokud nabídnu kvalitní a spolehlivé služby, tak mám šanci si klienty získat. Takové přesvědčení jsem tam nabyla a od té doby o tom hodně přemýšlela. Hned v listopadu roku 2016 jsem kontaktovala Dominiku a s tou jsem dávala celý podnikatelský záměr dohromady a vlastně do teď naše spolupráce pokračuje.

Čím vám koučování pomohlo v rámci podnikání nejvíce?

Naučit se takovému tomu pragmatismu, že podnikání není koníček. Musíte hodně přemýšlet nad tím, abyste vydělávala peníze a zaměřit se opravdu na to, co je efektivní. Samozřejmě dělám i teď spoustu neefektivních věcí. To vím. Ale vždy jsem třeba Dominice představila nějaký nápad a Dominika mi ho pomohla vykrystalizovat. Pojmout ho z úhlu, který by mě nenapadl. Pomohla mi nápad uchopit. Oddělily jsme zrno od plev a vybraly jen projekty, které mají smysl.

Bez manželovy podpory by to nešlo

Jak jste na všechno doma sama? Kromě chůvy, jak si dělíte domácí práce a jak vypadá vaše rodinné zázemí?

Mám chůvy a manžel mi hodně pomáhá a podporuje. Bez toho by to nešlo. Co se týče dětí, tak se s manželem dělíme v podstatě půl na půl. Stejné je to i v rámci domácnosti. Manžel třeba nakupuje, já vařím. Plus jedna ze slečen, která mi hlídá děti, mi i uklízí. I před tím jsem se ale snažila vždy někoho jednou za dva týdny na úklid najít.

Když jste se rozhodla otevřít vlastní advokátní kancelář, jak reagoval váš manžel? Od začátku byl oporou?

Ano. On ví, že když se pro něco rozhodnu, nenechám se odradit. Do korporátu jsem nechtěla a zbyly v podstatě jen dvě varianty – podnikat nebo zůstat u toho mého kamaráda. Byla to příjemná a fajn práce, kde jsem se odreagovala. Finančně to pokrylo hlídání, a když jsem získala jednoho, dva klienty, přibyla i nějaká tisícikoruna navíc. Potřebovala jsem balancovat život mezi prací a dětmi. Nemohla bych být jen s dětmi doma. Nakonec jsem zvolila podnikání, protože k růstu jsem se potřebovala postavit na vlastní nohy.  

Můžete mi říct tři věci, proč je podnikání s dětmi těžké?

Zaprvé člověk není časově flexibilní, jak by chtěl. Je pořád vázaný na hlídání. Zadruhé to jsou určitě náklady na hlídání. Musíte vydělat dost, abyste si hlídání mohla dovolit. Zatřetí odpovědný výběr chůvy. Když člověk nemá rodinu, která by s hlídáním pomohla, tak na začátku s tím člověk nesmí moc laborovat, protože by se nikam nedostal.

Nyní pracujete 30 hodin týdně. Uživila byste již svým podnikáním rodinu?

To nevím a nejsem si jistá. Hlídání je dost nákladné, navíc platím spolupracovníky. Malý navíc začal chodit na pár dnů v týdnu do soukromé školky kvůli socializaci. Samozřejmě kdybychom se uskromnili a byli v nouzovém režimu, tak asi ano.

Kolik času týdně trávíte bez děti? Vedle třiceti hodin v práci, máte i nějaký čas pro sebe? Pracujete třeba ještě po večerech?

Výjimečně. Někdy půl hodinu, hodinu. Ale jinak dbáme s rodinou na to, abychom dostatečně spali. Nikdy jsem nespala jen tři hodiny, základ je alespoň těch sedm hodin.

Co vás v podnikání nejvíce překvapilo?

Výše nákladů. Je rozdíl, co je obrat a co si pak vyplatíte.

Ovlivnilo podnikání váš život nějak negativně?

Myslím, že jsem více ve stresu. Hlavně v poslední době, kdy máme druhého syna. Navíc se s manželem nezastavíme. Točíme se na kolotoči mezi prací a dětmi. Vaření třeba beru jako moje hobby, ale ostatní činnosti v domácnosti se bez pomoci neobejdou. Dalším negativem je i nedostatek volného času čistě pro mě. Ano, minulý týden jsem si stihla na dvě hodinky zajít na manikúru a pedikúru, ale tím to končí. Věřím, že se to časem zlepší.

Když takhle mluvíte o tom čase, nepřemýšlela jste ještě trochu ubrat, dokud je druhý syn malý? Snížit úvazek?

Ne. Spíš chci pracovat na procesech, které mi pomohou celý systém zefektivnit v kombinaci s delegací. Práce neubývá.

Vy už máte v kanceláři zaměstnance?

Kancelář nemám. Pracuji z domu. Pro jednání si pronajímám zasedačku nebo jezdím za klienty. Mám kolem sebe několik spolupracovníků, kteří mi pomáhají s právnickými věcmi. Bez toho bych to nezvládla.

Jaké máte plány do budoucna v rámci podnikání. Kromě toho, že si chcete získat renomé, jak nejbližší kroky uskutečníte?

Především zefektivnit fungování. Nastavit procesy tak, aby neklesla kvalita služeb a šla stále nahoru s počtem zakázek. Když se vám nakupí hodně případů a řešíte tři čtyři kupní smlouvy za den, tak je potřeba mít velice dobře nastavené procesy a check listy, aby člověk na nic nezapomněl. Je to pro mě jeden z největších strašáků – těžce nesu, když mám někde chybu. Kdyby na ni klient přišel, je to problém. Makléř si té chyby ani všimnout nemusí, ale pak jeho klient ano. Seřve makléře a ten je pak naštvaný na mě. Řekne to dalším sedmi makléřům a já mohu přijít o klienta. Z tohoto pohledu je strašně důležité být důsledná pro zachování reputace. Zakládám si na kontrole čtyř, někdy i šesti očí. Smlouvy si přečtu, po mě moje kolegyně a pak klidně ještě jednou já nebo další kolegyně. Stejně to funguje i naopak. Do budoucna samozřejmě plánuji ještě navýšit objem zakázek.