Chcete podnikání při dětech zvládat s úsměvem na rtech? Plánování, sebeřízení a time-management je prvním taxisovým příkopem v podnikání. Buď jej zvládnete a podnikání také, nebo si zlomíte vaz. Plány ale nejsou pětiletky. Jsou jen ukazatelem směru.
Letos, stejně jako každý rok, věnuji poslední týden v prosinci nebo první týden v lednu analýze předchozího roku a navazujícímu plánování nového roku. Dělám to tak 20 let. Dvacet let je úctyhodné číslo. Začala jsem v 15 letech a tradice pokračuje do dnešního dne.
Ani si neumím představit, že bych se analýze a plánování nevěnovala. Když je musím přesunout na později, je to, jako by mi chyběla ruka. Jsem pak nervózní a neklidná až do chvíle, kdy si analýzu a plánování udělám.
Ne že by se bez plánu nedalo žít, dá. Mě na tom baví, že si tak nějak zametu před vlastním prahem, ukážu si na to, co podstatné nebylo, a zjistím, kam jsem se za ten rok posunula. A i když mě v životě potkají velké těžkosti, tak vždycky mám dobrý pocit z toho, co jsem se naučila a zvládla, co jsem prožila a kam se posunula.
Nesmírně příjemné je také vidět, že většinu cílů, které jsem si stanovila, jsem zvládla. Že věci, které jsem si přála, se mnohdy samy o sobě splnily, jako by to za mě udělala nějaká zázračná síla.
Shrnutí uplynulého roku je smysluplné v tom, že mi pomůže se zastavit a uvědomit si, že opravdu nemusím zvládnout všechno. Že jsou momenty, kdy mohu úplně vypnout, a přesto dosáhnu věcí, které jsem si přála. Díky tomuto shrnutí a plánování jsem se také naučila tolik nespěchat a netlačit na pilu. Pro soutěživého člověka jako já je to hotové požehnání.
Některé věci se mění každý rok, podle nálady přidávám a ubírám, jiné jsou stabilní.
Začínám tím, že si projdu všechny fotky z mobilu, tabletu i foťáku. Projdu si také zápisky, které jsem si napsala do deníku. A pomalu si uvědomuji, jaký jsem vlastně prožila rok. Postupně si odpovídám na otázky:
U poslední otázky si jistě všimnete, že analýza pomalu přechází v plánování. Čemu chci říkat ne? Co prostě ve svém životě nechci a jak se tomu vyhnu?
Stejně tak si projdu plány, které jsem měla v minulém roce pro podnikání, a udělám:
Teprve z pořádné analýzy může vycházet jasná představa o tom, co bych v dalším roce chtěla. Celý proces zabere týden, i 14 dní, kdy se téměř nevěnuji jiným činnostem. Třeba fotky (práce s nimi) vycházejí moc hezky na Vánoce, kdy bych stejně nepracovala, ale i tak to zabere nejméně týden, většinou 14 dní.
Zlí jazykové tvrdí, že je zbytečné věnovat tolik času nějaké analýze a plánování, že to zabírá čas na práci samotnou. Já však vidím obrovskou hodnotu v tom, že mám možnost se podívat na to, co přináší nebo nepřináší výsledky. Klidně pak vypustím činnosti, které nedávají smysl. A tím mnohdy ušetřím 30 % času, který jsem jinak věnovala nepodstatným činnostem.
Bez jasné analýzy bych to však nevěděla. Nebo nebyla schopná odhalit.
Takže nevěřte zlým jazykům, ani těm, které máte v hlavě. Dejte si prostor svůj život i byznys pozorovat na nějakou dobu z ptačí perspektivy. Dá to příjemný nadhled.
Zpět k plánování.
Až když mám v ruce data, teprve pak začnu plánovat. Plánuji v několika oblastech podnikání:
Další oblasti jsou:
Co když to nesplním? Nejde o to, to splnit. Snaha se počítá. Někdy je život natolik náročný, že do něj člověk nenacpe, co by chtěl. Když se mi něco nedaří, přestože jsem to opravdu chtěla a nebyla to z mojí strany póza sama před sebou, tak si udělám analýzu toho, kde je problém. Proč to nejde. Co se zaseklo. A příčinu pak většinou najdu.
Důležité:
Kromě toho, co chci, udělám také pečlivý rozbor, co všechno potřebuji připravit a zařídit, abych svých cílů dosáhla. Nepodceňuji přípravu. A věnuji jí ještě více času než plánování.
Zjistila jsem, že podceněná příprava vede prostě a jednoduše k tomu, že člověk nezvládne, co si naplánoval. A dávám si také malé cíle. I když vím, že bych zvládla 10x více, tak si dám za cíl jen zvládnout ten první krok z celé oblasti, kterou jsem chtěla udělat. Zvládnutý malý cíl pak násobí další motivaci, kterou k té činnosti mám.
Pokud je pro mě v rámci přípravy na další těhotenství důležité zvýšit fyzickou kondici a ideálně i zhubnout, nebudu si dávat za cíl, že zhubnu 10 kilo. Hubnutí je obrovská oblast, která zahrnuje kromě cvičení správný poměr posilování a kardio tréningu, pravidelnou a správnou stravu. Což sice může být pro mnohé v pohodě, ale ten, kdo s tím začíná, by mohl být přehlcený.
V takovém případě já osobně volím jako první krok to, že každý den jen do posilovny přijdu. Kdybych se měla ve dveřích otočit a jít zase zpátky, tak se pořád počítá, že jsem vyrazila z domova (samozřejmě, když už tam jsem, tak to odcvičím). Až zjistím, že dostat se pravidelně na cvičení není problém, teprve pak se posunu k tomu, že třeba budu sledovat, jakou mám tepovou frekvenci, a z jídelníčku přidám jen zdravé snídaně. Jak říkají Angličané „easy peasy“.
Ještě jedna zásada, kterou dodržuji u svého ročního plánování. Protože rok je dlouhá doba, nemusím se všemi plány začínat ihned. Pro každý měsíc si vyberu jen jeden, kterému se chci věnovat, na který upřu svoji plnou pozornost, a dám mu maximum v tom daném měsíci. Po měsíci, kdy věnuji intenzivní pozornost jedné oblasti, se věci usadí, a pak není problém v nich pokračovat tak nějak na volnoběh.
Dobrý plán vlastně pro mě nejsou ani tak jednotlivosti ve smyslu, co se kdy má udělat, ale spíš taková mapa, kterou při plavbě na jachtě používám. Když svítí slunko a je mírný vítr, tak to pěkně frčí a mapu ani kurz nemusím kontrolovat tak často. Zato když začne foukat moc nebo začne bouře, musí se směr poupravit mnohem častěji. A stejně jako na jachtě, je možné na nějakou dobu zajet k opuštěnému ostrovu a původní směr poupravit nebo se k němu po pauze vrátit.
Co vy a plánování? Jak plánujete? Co chystáte na tento rok?
Dominiko, díky za sdílení toho, jak věci děláte, je to velmi inspirující a obdivuhodné, jak jste disciplinovaná a schopná 🙂 Koukám teď na nabídku Vašeho kurzu neporazitelný plán a říkám si, že by to mohlo být rozhodně zajímavé, akorát mi termín už utekl. Plánování mě láká, protože by mi mohlo být dobrým pomocníkem, zároveň se ho ale hodně bojím. Možná je to jen zbytečná obava, která má kořeny v tom, že jako máma dvou malých dětí vím, že plány jsou jedna věc a realita pak jiná. Rozhodla jsem se, na základě Vašeho doporučení ve videu s Robertem Vlachem, začít plánovat podle pravidla 3x4 nebo 4x3. To mi pomohlo uvědomit si, jak je důležité počítat s rezervou. Díky za to! 🙂 Kamila