Dámy, máte rezervu alespoň 300 000 Kč, o které manžel neví? Pamatujete si, co udělala manželka Nathaniela Hawthorna, když přišel o zaměstnání? Vylovila docela obstojnou částku peněz a řekla mu: „Já vím, že jsi génius, a tak jsem šetřila peníze, abys mohl napsat svou knihu.“ A skutečně, z těchto peněz žili a on napsal knihu Šarlatové písmeno.
Ne všechny příběhy jsou takto krásné. Někdy partner od ženy s dítětem odejde. Nezaopatří ani ženu, ani dítě. A ty se musí protloukat samy. Ženy se octnou ze dne na den bez prostředků a často jim nezbývá nic než azylový dům. Z mateřské zaplatí poplatky azylovému domu, a co když jim zůstane pro dvě děti jen 25 Kč na den? Bída. Ber kde ber. Když nemůže pomoci rodina, žena je na to sama. Samoživitelky mají tvrdý chleba.
Jenže když má žena 300 000 Kč rezervu, není situace sice nijak růžová, ale přece jen 300 000 Kč je dost peněz na to, aby člověk na nějakou dobu zaplatil nájem, přestěhoval se do menšího a měl alespoň nějaký manévrovací prostor.
Když se něco stane s partnerem, vy se k jeho účtu nedostanete. Například v případě úmrtí musí proběhnout dědické řízení, až teprve poté máte na tyto (byť společné) peníze nárok. To se ale díky úřednímu šimlovi může protáhnout na několik měsíců.
Kolik měsíců můžete žít bez jediné koruny? Kolik měsíců vyžijete jen z rodičovské?
300 000 Kč je také rozumná podnikatelská rezerva. Něco se stane, budete s dítětem v nemocnici, nebudete moci pracovat, 300 000 Kč poslouží na nějakou dobu na zaplacení mnohých výloh.
Nikdo z nás nechce, aby ho potkal rozvod, nebo musel s dětmi do nemocnice. Peníze žádnou bolest nevyřeší, ale pomůžou vám alespoň v rámci jistých mezí žít normálně.
Někdy ale slýchávám, že člověk, který má malý výdělek, takovou částku nikdy nemůže ušetřit. Že člověk s malým příjmem prostě nikdy nevyjde. Znám lidi, co mají příjmy nad 100 000 Kč, ale často jim na konci měsíce chybí peníze. Znám lidi, kterým se to děje s 60 000 Kč a také znám lidi, kterým se to děje při 15 000 Kč.
A stejně tak znám lidi, kteří mají ze své výplaty 12 000 Kč naspořeno 300 000 Kč. Ano, spořili to dlouho. Není to jen o tom, kolik člověk aktuálně vydělává, ale o tom, jaké má svoje priority. Jestli člověk rezervu považuje za životně důležitou věc, nebo za něco, čeho nikdy nemůže dosáhnout.
A ano, znám i samoživitelku, která si svou první rezervu 20 000 Kč budovala dva roky po 500 Kč.
Slýchám větu, že děti stojí tak moc, že si nemohu odkládat stranou. Zkuste se na to skutečně podívat z dlouhodobé perspektivy. Když přijdete o všechno, co se stane? Udělejte si takové cvičení samy pro sebe. Kde vezmete na nájem, jídlo? Opravdu je lepší za všechny peníze koupit něco, co teď chcete pro své děti? Nebo začít pravidelně odkládat malou částku? Skutečně poznáte, že vám chybí 500 Kč? Poznáte, že jste odeslaly pryč 1 000 Kč?
Jste-li bez jakékoli rezervy, tak prostě začněte pomalu. Třeba po 500 Kč měsíčně. Ale začněte. Jestli nemáte vůbec nic, zkuste si naplánovat tyto kroky:
Pokud nemáte žádnou rezervu, je prvním krokem mít někde částku 20 000 Kč. Na všechny ty rozbité pračky, ledničky, porouchaná auta. Tyhle věci se pravidelně dějí. Z těchto peněz ale neplatíte ani Vánoce, ani dovolenou, ani nic jiného.
20 000 Kč je také minimální rezerva pro každého, kdo má dluhy. Abyste si nemuseli znovu půjčovat právě v situacích, kdy se rozbije pračka, máte nedoplatek za plyn a podobně. Prostě takový malý nárazník na problematické situace.
Tohle jsou peníze, o kterých může partner vědět, můžete je mít společné, ale měla byste k nim mít přístup. A pokud peníze neudržíte, tak by neměly být na běžném účtu. Protože by se vám nemuselo podařit je neutratit.
Mě něco z toho, že mám 20 000 Kč na pračky a rozbitá auta jinde než na osobním či podnikatelském účtu, uklidňuje. A i když ty peníze zaplatím z běžného účtu nebo z partnerova, je na těch pár tisících na zvláštním účtu něco uspokojivého.
Ve druhém kroku to budeme mít trošku složitější. Jinak by to měla mít podnikatelka, tedy měla by cílit na jiné věci, než žena, která je zaměstnankyně.
Zaměstnankyni by mělo stačit okolo 50 000 Kč rezervy na běžném účtu, kdežto podnikatelka by měla mít na podnikatelském účtu rezervu 200 000 Kč. A pokud je šikovná a má rozdělené rodinné finance a finance v podnikání, tak by měla mít běžný účet s nějakou rezervou taky ideálně opět 50 000 Kč.
Nejste-li podnikatelka nebo jste podnikatelka, která má rozděleny svoje finance a finance podnikatelské, na začátku si pohodově vystačíte s rezervou na běžném účtu 50 000 Kč. A je mi jasné, že začínající podnikatelka prostě těch 200 000 Kč mít nebude. Miřte tedy na začátku na těch 50 000 Kč.
Těch 50 000 Kč byste měly považovat za nulu na svém účtu a pokud z ní berete, tak považovat ji za kontokorent, kam ty peníze musíte vrátit. Pokud víte, že by se vám ji podařilo utratit, nebo máte zkušenost, že jste ji utratila, tak si ji dejte na jiný účet, ke kterému máte přístup, ale kartu u sebe nenosíte.
Nicméně já mám velmi malé náklady, jsem bez provozovny, bez zaměstnanců, bez nákladů na materiál, tak mi 50 000 Kč vystačí i z toho důvodu, že mám ještě svou další zbraň.
Ano, tajná ženská rezerva.
Tajná není kvůli tomu, že by byla světovým tajemstvím. Tajná je z toho důvodu, že by o ní neměl vědět partner.
Já jsem mu dost dlouho odolávala. Prostě jsem si říkala, že mám dobrého partnera, že jsem v pohodě, že to vždycky nějak dám. Od porodu Aničky myslím více na zadní kolečka. Ale i když jsem začínala odkládat, tak jsem měla zvláštní odpor k tomu, že je to vlastně na průsery. Já přece na průsery myslet nechci.
Tak jsem své tajné ženské rezervě začala říkat rezerva pro Hawthorna. Je to moje rezerva na to, aby Hawthorne mohl napsat své Šarlatové písmeno. Vždyť já se svou prací jsem vlastně takový Hawthorne, že?
Najednou se mi tam ty peníze sypou samy od sebe. Ale mám pro ni několik zásad:
Důležité je, že o ní partner neví. Může ji tušit. Ale nemá k ní přístup a nezná přesnou částku. Je to pro strýčka Příhodu. Na horší časy. Kdyby se stalo, že partner odejde, udělá dluhy nebo z jiného důvodu budete muset začít žít nový život.
Taky mi dost maminek řeklo, že kdyby měly rezervu, kdyby jim to někdo řekl, nemusely by skončit na dně, že by se případně postavily na vlastní nohy rovnou, anebo by jim to tak dlouhou dobu netrvalo.
Proto vám to tady píšu. Abyste to věděly. Dříve nám to říkaly babičky. Teď to prý člověk neví. Vy to víte, takže šup do banky! Máte to přece pro dalšího Nathaniela Hawthorna.
Mně třístupňový systém vyhovuje. Prostě vím, že porouchaná pračka, myčka, něco nenadálého s autem. Na podnikatelském účtu mám vždycky něco. Když tam není moc, tak prostě čekám, až peníze dotečou, protože znám období, kdy mi peníze chodí a kdy ne. A současně rezerva pro Nathaniela Hawthorna. Tu buduji pomalu. Když jsem měla ale pod 100 000 Kč, tak jsem polovinu všech peněz, co přišly na účet, automaticky odesílala pryč, abych tuto rezervu měla co nejdříve.
Rezerva pro Hawthorna je důležitější. Nikdy nevím, co se stane. Nikdy si tím nemohu být jistá. Ale chci, aby Anička byla v pohodě.
Cílem této tajné rezervy není ani tak to, že o ní partner neví, ale že se k ní oba chováte jako k tajné, taková, která se používá, jen když se opravdu stane velký průšvih. Domluvte se s partnerem, že takové rezervy budou, že nějaké budete mít vy, a přístup k nim vy, že jiné bude mít on.
A vy máte svou rezervu pro Hawthorna? Řekla vám o ní babička? Nebo ji pomalu začínáte budovat?