Rubriky: Rozhovory, Uncategorized

Tereza Vrbková (29 let)

Pochází z Brna, kde vystudovala střední průmyslovou školu textilní, obor ručního výtvarného zpracování textilií. Pak nastoupila na Vyšší odbornou školu sociální práce. Když se jí narodil první syn, začala šít a postupně se propracovala k šitým dětským knihám. K jejich sestavení všechny potřebné materiály a návody nabízí na svém webu Látky u žížalky. Se svým mužem a třemi dětmi žije ve Velké Bíteši. Ráda čte, maluje a šije.

 

Když nemáte, na koho na chvíli předat břemeno, je to těžké

Z Brna se Tereza Vrbková přestěhovala za přítelem do Velké Bíteše. Jen sedět a starat se o děti ale nechtěla, proto se rozhodla šít. Postupně se dostala k šití dětských knih. Ty na českém trhu tak zaujaly, že rázem rozjela e-shop s prodejem a poradenstvím a nedávno otevřela kamenný obchod, kde už nenajdete sice šité knihy, ale všechen potřebný materiál k jejich výrobě s podrobnými návody. Se třemi dětmi se ale dostala postupně do krize, jestli obchod nezavřít. Na vše doma i v práci byla sama. Muselo se něco změnit, aby vše fungovalo. Co se změnilo? Pomáhá nakonec někdo s hlídáním? Proč už nebalí balíčky se zbožím ve tři hodiny ráno?

Máte tři děti. Jak jsou staré?

Nejstaršímu je sedm a půl, Sárince čtyři a Adélce rok.

Kolik bylo dětem, když jste začala podnikat?

Podnikat jsem začala u mého prvního syna, když mu byly necelé dva roky. Během následujících čtyř let se mi narodily další dvě. První dva roky jsem šila a prodávala na Fleru a známým.

Můžete představit Vaše podnikání?

Provozuji e-shop Látky u žížalky, který se specializuje na šité knihy pro děti, takzvané Quietbooky. V té době žádný podobně zaměřený obchod neexistoval, což komplikovalo hledání vhodného materiálu.

Potřebujete na výrobu knih speciální látku?

Ne, není nic speciálního potřeba, ale osobně preferuji kvalitní materiály atestované pro děti. Nejsem zastáncem nákupu na Aliexpressu. Všechen materiál, který v obchodě mám, je odzkoušený. Vím, jak se s ním pracuje a jak se chová.

Představuji si správně knihy pro děti, které šustí, obsahují příběh a slouží pro nejmenší čtenáře?

Ano. Samy maminky si mohou knihu pro své děti ušít. Jejich účel je pak dvojí. Jedna skupinka maminek je má pro zabavení dětí, druhá je využívá k výchově a vzdělávání. Každý k nim přistupuje jinak a podle toho se pak volí různé materiály a aktivity.

Jak se prodej vyvíjel?

Začínala jsem šitím knih, ale jelikož nebyl žádný obchod, který by nabízel potřebný materiál jako plsť, drobnou galanterii a knihařské vazby, postupně jsem začala přeprodávat samotný materiál k výrobě knih. Pamatuji si, jak jsem šila svoji první knihu. Musela jsem vypreparovat kovovou vazbu ze šanonu a zakomponovat ho do obalu. Do té doby se spíše svazovalo stuhami nebo se spojovaly pomocí knihařských kroužků. Vše, co v současnosti v e-shopu nabízím, jsem sama vyhledala a vyzkoušela. Jak jsem knihy zákazníkům představovala, množily se dotazy na to, kde jsem všechen materiál našla, že ho potřebují taky. V návaznosti na to vznikla na Facebooku Žížalčina skupina, kde jsem spustila prodej materiálů a později celých balíčků.

Takže jste rozšířila prodej o samotný materiál?

Ano, začala jsem šitím knih a jelikož poptávka po materiálu byla obrovská, rozhodla jsem se maminkám zprostředkovat i to samotné zboží. Nabízím například vlněnou plsť, ta patří k nejkvalitnějším plstím na trhu.

Kde jste se například k vlněné plsti dostala?

Vypátrala jsem výbornou podnikatelku Janu Buršíkovou, která k nám dovážela a přes ni jsem se k plsti dostala. Dál už jsem ji jen zprostředkovala maminkám.

Jak vás napadlo zrovna šít knížky? Jste vyškolená švadlena?

Vystudovala jsem střední průmyslovou školu textilní, obor ručního výtvarného zpracování textilií, ale škola mě k tomuto podnikání úplně nepřivedla. Dělala jsem pár let v jedné neziskové organizaci dobrovolnici. Po střední jsem nastoupila na Vyšší odbornou školu sociální práce a při škole nastoupila jako sociální pracovník do SPC pro děti s poruchou autistického spektra, a tam jsem se potkala se speciálními pedagogy, kteří pro své žáky tvořily programy a výuku opravdu na míru. Výtvory byly hodně podobné knížkám. Po roce práce a při konci studia jsem otěhotněla a přestěhovala se z Brna za přítelem do Velké Bíteše.

To musela být změna…

Pro mě to byl trochu kulturní šok. Velká Bíteš je malé město.  Moc známých jsem tu neměla a v té době mi bylo 21 let. Začala jsem přemýšlet, co dělat, protože jsem byla vždy zvyklá stále něco dělat a najednou nic. Partner je hodně často pracovně pryč, má taky svoji firmu, takže jsem potřebovala něco konstruktivně dělat. Začala jsem šít. Šila jsem oblečení a hračky pro sebe a své děti, postupně pro známé a pak mě oslovila jedna známá ze zahraničí, že by chtěla ušít knihu pro své dítě. Tenkrát podobné knihy nikdo moc u nás nešil kromě paní Mrňávkové, která ušila didaktickou knihu do soutěže. Na Fleru jste mohla najít nějaká leporela. Pustila jsem se tedy do šití knihy. Vznikla první a záhy se začaly nabalovat další zájemkyně. Největší zlom nastal, když jsem svůj výtvor představila v jedné facebookové skupince na šití. Najednou jsem měla během jednoho dne tisíc komentářů! Počet objednávek rostl, jenže tyto knihy jsou specifické v tom, že je používají malé děti a je problém s atestací. Pokud by šlo opravdu o hračku pro děti, atestací by neprošla a potřebná administrativa by vyšla na tisíce korun.

Nepokusila jste se knihy atestovat?

V tuto chvíli už nešiju knihy na zakázku, protože z důvodu komplikované legislativy by s největší pravděpodobností neprošly.

Přechod na web a komplikace

Nyní se soustředíte čistě na prodej materiálu?

Nabízím materiál společně s poradenstvím pro maminky. Už od začátku jsem byla na příjmu 24 hodin denně pro maminky, které potřebovaly pomoci s ušitím. Radila jsem jim, fotila postupy. Po zhruba třičtvrtě roce šíleného fungování, kdy jsem v osm večer uspala děti a do tří do rána, radila a balila zboží do balíků, si zdraví řeklo dost. Vytvořila jsem proto svůj první e-shop Látky u žížalky.

Jak vznikl název Látky u žížalky?

Vznikl podle mé druhé dcery Sárinky. Když se narodila, byla tak malinká, že jsem jí říkala žížalko. Teď mám doma žížalky dvě.

Jak dlouho jste působila na Fleru?

Asi rok a třičtvrtě. Postupně jsem od šitých věcí ustupovala a obchod se překlenul k poradenství a prodeji látek a galanterie. Na šití už nezbylo s dvěma dětmi moc času. Když jsem začala s nabídkou materiálu, druhorozené Sáře byl rok. Vznikaly různé návody. Vytvořila jsem jeden kompletní návod, který u nás nemá obdoby a nikdo ho dosud takhle nevytvořil.

Co je na něm zvláštního?

Popisuje postup šití knih úplně od základu. Když přijde maminka a chce si knihu ušít, a přitom neví vůbec nic od výběru materiálu až po finální výrobek. Aktivit k šití je spousta a mým cílem je, aby si pak byly schopné ušít cokoliv, co si v knize vymyslí. Razím heslo „Každá máma zná své děti nejlíp a ví, co se jim líbí“. Kniha by měla být v návaznosti na zájmy dítěte a oblíbené postavičky.

Nabízíte i webináře nebo k tomu směřujete?

Web je obecně teď problém. Pracuji na něm rok a půl a není sto se dobrat dobré konečné verze. Nastávají prekérní situace, které celý proces zpomalují. Mám na webu i část blogovou, kde lidé mají část návodů k dispozici neustále. A to i o materiálech, aby věděli, co si vybrat z naší nabídky. Snažím se, aby byl web komplexní a zákazníci nemuseli chodit nikam jinam.

Nové prostory, nové příležitosti

Údajně jste si pronajala prostory. Kde jste skladovala všechny materiály doposud?

Poslední čtyři roky jsem veškerý materiál z mého e-shopu čítající asi 1000 položek skladovala v jednom pokoji doma. Se třetím dítkem jsem se ale dostala do fáze, kdy potřebuji více vyčlenit pracovní prostor a oddělit ho tak od osobního života. Počet dětí roste a pokoj navíc je potřeba. Navíc se stávalo, že občas děti dobalily do balíčku i své věci. Po prostoru už jsem pátrala delší dobu a když v lednu přišla krize největší, dostala jsem nabídku pronajmout si prostory za super cenu a neváhala jsem (prostory se nachází ve Velké Bíteši hned naproti kavárně, kde jsme popíjely kávu a vedly rozhovor, pozn. red.). Před týdnem jsme se přesunuli (rozhovor proběhl v březnu 2019). Prostory jsou ještě neuklizené, neučesané, ale jsou větší a budu si moci dovolit nakoupit více zboží.

Bude to jen čistě sklad, nebo také vaše kancelář?

Obojí. Zatím ještě pracuji doma. Prostory budou sloužit i dvěma paním, které mi pomáhají balit balíčky. Doposud pracovaly u nás, což domácnost dost omezovalo. Za tři roky se sice známe, ale stále byl doma někdo navíc. Člověk je limitovaný v osobním životě, když tam někoho máte, i když je zavřený v pokoji. Nemluvím ani o kurýrech přivážejících a odvážejících balíky, kteří u nás zvonili třikrát denně. Abychom mohli fungovat, musela jsem to oddělit. Po příchodu třetího dítěte jsem se dostala do fáze, kdy jsem hodně přemýšlela nad ukončením obchodu, protože starat se o tři děti je náročné. Adélka je ale hodná, hodně spala, tak jsem se rozhodla podnikání udržet. Za ten rok, co mám Adélku a e-shop, jsem na číslech, která jsem měla, než jsem otěhotněla.

V jaké fázi podnikání máte? Vyděláte si na sebe a rodinu?

Byznys je udržitelný s tím, že musím ufinancovat hodně věcí, které se teď kolem mě dějí. Nové prostory, nový web, lidi. Nemám stále tuto práci na plný úvazek a vydělané peníze investuji do rozvoje a něčeho, co přinese více prostoru pro mě samotnou. Za poslední čtyři roky jsem v podstatě žádný neměla. Samozřejmě mám výhodu v tom, že přítel vydělává dost natolik, abychom nemuseli být závislí na tom, kolik vydělám já.

Pracovala jste jen po nocích nebo vám někdo s hlídáním dětí pomáhal?

U prvního syna jsem jen šila, takže mi stačil čas, kdy spal. Všechny naše babičky chodí do práce, takže z tohoto pohledu jsme moc pomoci neměli. Teď se to trochu změnilo, ale tenkrát jsem tuto práci ani neměla jako zdroj obživy. Bavilo mě to. Šila jsem pro sebe a pro známé. Když pak s e-shopem práce přibylo, vjela jsem do toho jako rychlík a nezbyl čas hledat ještě někoho na úklid nebo hlídání. Navíc nemám ráda, když mé dítě hlídá někdo druhý. V osm jsem uspala dítě a do tří hodin ranních jela. Takové tempo ale nešlo dlouhodobě udržet. Dobu klidu jsem si užila s nástupem Patrika do školky, ale jen na tři měsíce, pak jsem porodila. Když byl Sáře rok, začala jsem opět víc pracovat. Nebyl nikdo, kdo by hlídal. Bylo to na úkor volného času. Na procházce jsem vyřizovala maily, nové zboží. Po třech letech fungování jsem narazila na web Dominiky Špačkové. V té době jsem ještě prodávala prostřednictvím facebooku, e-shop vznikal a cítila jsem, že je potřeba něco změnit.

Co se změnilo?

Našla jsem si první paní na balení balíčků, čímž odpadlo balení zboží do tří do rána. Mohla jsem se naplno začít věnovat objednávkám a poradenství. Dlouhodobě jsem nemohla na vše zůstat sama a pro mě bylo přijatelnější najmout si někoho na balení balíčků, než dát někomu cizímu své děti. Chtěla jsem s nimi trávit čas.

Patrik i Sára nastoupili do školky ve třech letech?

Ano. Já je mám všechny po třech letech, takže vždy po třech letech nastoupili do školky.

Zmínila jste, že teď se něco u hlídání ze stran babiček změnilo. Co?

Jedna babička má zkrácený úvazek, takže pondělky a úterky nechodí do práce a já mohu pracovat. Je to velká změna. Potřebuji kontakt s lidmi. Začala jsem každé dva týdny jezdit do Brna do rodinného centra Matáta a dopolední hlídání mi tyto výjezdy umožní. Nechci sedět jen zavřená u počítače. Ráda vyrazím mezi lidi a pomohu jim se šitím napřímo.

Učení se s e-shopem

Z pohledu financí jste si vše na začátku financovala sama?

Ano, z mateřské. Z počátku ale byla návratnost okamžitá. Večer jsem vložila zboží na web, oznámila to na facebookové skupince a během chvíle se vše prodalo. Dnes je situace opět jiná. Nabídka je větší a na e-shopu lidé nevědí oproti skupince na Facebooku, že si objednává někdo jiný. Musela jsem se s tím naučit pracovat. Když e-shop vznikl, trápila jsem se, že se zboží už tak rychle neprodává. Musela jsem se naučit lépe skupince zboží podsunout.

Jaké nástroje používáte nebo co pro to děláte?

Když vkládám nové zboží, snažím se zákazníkům vše na webu ukazovat. Co s ním mohou dělat a jak s ním pracovat. Pravdou ale je, že teď moc času pro zpracování návodů nemám. S malým miminkem jsem ráda, že jsem to nějak ustála. Během roku jsme zařadili své nové tisky a autorské věci. Máme potištěnou plsť s motivy. Tiskneme si je u nás v Čechách. Tiskneme obrázky na archy plsti a mámy si to samy vystřihnou. Celý postup je pak rychlejší a snadnější. Obrázky jsou trvanlivé a holčičky baví si oblékat panenky a kluky hrát s farmou. Dítě obrázky neroztrhne jako ty z papíru, maximálně rozstříhá.

V čem vás podnikání překvapilo?

Překvapená jsem pořád. Stále přichází nové věci, které neznám a potřebuji se je naučit. Podnikání není jednoduchá práce. V současnosti vzniká spousta e-shopů s látkami a galanterií a všichni si myslí, jak na tom vydělají. Když ale máte knoflíky po třech korunách a musíte držet zásoby, návratnost je malá. Kdyby mě to ale nebavilo, tak dlouho bych v tom nezůstávala.

Odkud odebíráte zboží? Jen z Česka nebo i ze zahraničí?

Preferuji kvalitní a atestované věci z Česka. Celou nabídku jsem takhle sestavila už před čtyřmi lety, kdy jsem začínala. Zboží z jiných zemí se ale neubráníte. Třeba plsti nakupuji v EU. Mají atestaci pro děti od tří let. Mám v nabídce i levnější verzi plsti pocházející z ČR. Každý si může vybrat. Buď tu kvalitní, která vydrží dlouho krásná nebo tu levnější. Ne každý si může dovolit arch za 50 korun. Na trhu existuje ještě levnější čínská plsť, ale té odolávám, protože nevím, z čeho je vyrobená a nikdo mi to nemůže zaručit. Pak jsou tištěné plsti a to si necháváme tisknout sami.  

Kde si je necháváte tisknout?

Dříve u sousedů, ale tam to byl od nového roku problém, proto zkoušíme novou tiskárnu v Čechách.

Sama bez pomoci

Jakou největší překážku v podnikání jste musela překonat?

Bylo jich víc. Obzvlášť když partner není moc doma a vše zůstávalo na mě od úklidu, nákupu, starosti o děti až po e-shop. Neměla jsem nikoho, kdo by za mě na chvíli břemeno převzal. Krize proběhla, ale ustáli jsme to. Partner pochopil, že občas potřebuji děti předat. Jak jsou starší, jdou si společně někam ven zaplavat nebo hrát. Pokud člověk nemá někoho, kdo by ho alespoň chvíli vystřídal v péči o děti, tak je to těžké.

Ze začátku jste to měla jako koníček, pak se to přehouplo do obchodu. Měla jste alespoň psychickou podporu ze strany partnera?

On tomu pořád říká koníček. Já se s ním nemohu srovnávat. Taky začínal, ale je rozdíl, když fakturujete věci, které mají na konci nul víc, než když prodáváte zboží maminkám na mateřské, které tolik peněz nemají. Každý byznys má své.

Máte účetní?

Ano, faktur je hodně. Platím tedy i účetní.

A co považujete v podnikání nebo ve Vašem byznyse za složité?

Komunikaci s konkurencí. Po vzniku mého webu vznikly podobně tři zaměřené e-shopy a poslední paní začala dokonce kopírovat mé návody. Část jich ještě stále na svých stránkách má. Napsala jsem jí, že mi to vadí, ale bohužel se nic nezměnilo. Naopak začal spíše útok na moji osobu. Máte pak pocit marnosti. Člověka taková událost semele. Hledáte materiály, některé třeba trvá najít 14 dní, měsíc, někdy déle a pak někdo přijde a prostě to jen okopíruje. Dlouho jsem se tím trápila, ale mám svůj směr a toho se držím. Nic moc s tím nenadělám.  A pak jsou to věci, které neovlivníte, jako špatný web, špatný tisk na materiál, nedodání zboží, opoždění zboží, to vše pak musíte přetlumočit zákazníkům. Když vám potom visí v reklamaci třeba 15 tisíc čtvrt roku, je to znát.

Web jste si nechávala vytvořit?

První web jsem si vytvořila sama na eshoprychle.cz. Neměla jsem tenkrát nikoho, kdy by mi ho vytvořil a tam to bylo docela jednoduché a za málo peněz. Až později jsem potřebovala začít vkládat návody a články a původní web přestával stačit. Oslovila jsem odborníka, zaplatila dost peněz, ale web nedopadl. Tvorba webu se zkomplikovala, takže jsem spolupráci s tímto člověkem ukončila a našla jsem si nového. V průběhu pár dnů by se měla spustit nová verze, tak napjatě čekám 😊

Jak podnikání ovlivnilo Váš život negativně?

Každé negativní přineslo i něco pozitivního. Člověka to posune dál.  Ale negativně asi to, že občas zapomínám na sebe, že občas potřebuju vypnout. Že nemusím zákaznicím odepisovat o víkendu.

Můžete být konkrétnější, co Vás posílilo nejvíce?

Posílilo mě asi to, že se nemám vzdát. Každá situace má nějaké řešení. Ono je jednoduché utéct, vždycky je snadnější vzdát se. Ale svou práci mám ráda, takže zatím vždy převýšilo zůstat a bojovat a hledat nové cesty, i když to občas vypadá fakt hrozně. A mám super podporu v mé kolegyni, ta mi často nastaví pořádné zrcadlo. Ale je to dobře.

A pozitivní? Stojí Vám podnikání stále za to?

Asi ano. Kdyby mi to nestálo za to, tak to už nedělám. Chtěla bych časem do byznysu více promítnout práci s lidmi. Už dříve jsem vedla v rámci dobrovolnické činnosti kurzy malování a kreslení pro děti. Bylo by mi líto skončit se Žížalkou, protože je to mé další dítě. Věnovala jsem jí hodně času a energie. Někdy se ale dostanu do stavu, kdy jsme všichni nemocní, balíčky se spletou, něco nedorazí a sesype se to. Tak se ptám, proč a proč? Nebylo by mi líp, kdybych to nedělala? Pak přijde zákaznice, která mi pochválí produkt, jak je užitečný návod a mě to opět nakopne.

Někdy se mi stává, že potřebuji něco nutně dokončit do práce a musím tím pádem odstrkovat děti. Stává se vám to také nebo tento čas máte striktně oddělený?

Občas se to sejde. Těch malérů je víc a o půl čtvrté mi zvoní telefon a musím situaci řešit, takže občas čas na děti není a mrzí mě to, ale snažím se jim to vysvětlovat. Když byla Adélka menší, tak jsem ji šoupla do šátku, ona spala a já jsem balila. Občas mi volá zákaznice, dítě mi křičí u nohy a nedá se nic dělat. Člověk si pak večer říká, jak jsem to zase pokazila, ale snad mi jednou odpustí.

Když se zamyslíte, kolik teď zhruba času věnujete práci a rodině týdně?

Tak 16 až 20 hodin práci. S novými prostory a s výpomocí dvou pracovnic se mi daří více oddělit soukromí od obchodu. Děti jsou malé jen jednou a snažím si to užít.

Proč je podle Vás podnikání s dětmi těžké?

Protože člověk si nějak může věci naplánovat, pak jsou situace, nemoci a osobnostní bloky, kdy se celý harmonogram musí překopat a práci pak dokončujete po večerech, když děti spí. Nejsem typ člověka, který by dal nemocné dítě někomu cizímu na hlídání. Člověk si pak musí vybrat, co je pro něho důležitější. Náročné je podnikání s dětmi na organizaci.

Paní na úklid už máte?

Ano, konečně po dvou letech, kdy jsem uklízela po jedné hodině v noci. Nikdo k nám nechtěl jezdit, protože jsme na pomezí mezi Brnem a Velkým Meziříčím. Teď jsem našla úžasnou paní z Rosic a jezdí jednou týdně. Je to obrovská pomoc, protože po třech dětech panuje doma neustálý chaos.

Plány a cíle

Jaké máte plány? Chápu, že nejbližším cílem je dokončit web a skladové prostory, ale kam s podnikáním směřujete?

Jedna z delších hurá akcí je za měsíc mezinárodní Patchwork meeting v Praze, kam jedeme jako prodejci. Poprvé tam budeme my, jako zástupci e-shopu, který se specializuje na šité knížky. To je velká věc, která nás čeká. Přesun celého skladu.

Máte domluvené hlídání dětí?

Pojede moje máma s nejmladší dcerou, protože ještě kojím. Starší děti zůstanou doma s manželem. Akce se koná od čtvrtka do neděle. Pak přijedeme, chtěla bych dotáhnout sklad a když se vše podaří a dotáhneme vše do přijatelné podoby, tak by se zároveň otevřel jako kamenný obchod. Z kapacitních důvodů by nebyl otevřený každý den, ale jen nějaké dny v týdnu. Fanynek tu máme dost a pro mě bude lepší, když zajdou pro zboží sem, než když budou zvonit u mě doma v šest večer. Do toho doladím web. Mám další rozpracované návody, na které zatím nebyl prostor. Ono je furt něco.

Rozhovor se uskutečnil v březnu letošního roku. Už je po Patchwork meetingu, tak jsme se ještě zeptali: Jak akce dopadla a co jste si z ní odnesli? Ať už obchodní příležitosti tak poučení ze samotných veletrhů, co byste třeba příště udělali jinak v rámci přípravy?

Tady bohužel platí, že si člověk věci s dětmi moc nenaplánuje. Od našeho setkání odpadly všechny naše děti s horečkami, nakonec před PPM jsem onemocněla i já, takže se celá naše účast musela zrušit. Nebylo kdy sbalit materiál a kdo by byl hlavním zástupcem. Řešila jsem to asi 14 dní, ale nepodařilo se mi to vyřešit. Takže v tomto případě zvítězila rodina a dostat se z nemocí, i když jsem vlastně přišla o dost peněz, co se týče rezervace místa. Příště bych asi vyškolila někoho, kdo by v případě takové nenadálé události mohl být hlavní vlajkovou lodí pro kontakt se zákazníky a věděl o našem zboží a jak se používá.

Které tři produkty jsou nejprodávanější?

Potištěné plsti, tištěná pexesa a obecně plsti. A také speciální výstuhy, které se vkládají do knih, aby vydržely. Knihu lze dělat všelijak a prodejci výstuhy moc nenabízí, protože jsou celkem drahé a málokdo si je zařadí do nabídky. Navíc jsou velké role neskladné, protože měří 130 cm na šířku. U nás nabízíme i kompletní sady pro případ, kdy maminka neví, co vše na knihu potřebuje. Vybere si tak jen druh materiálu podle návodu a kombinaci plstí a výstuh. Obdrží pak balíček s návodem, jak všechen materiál zpracuje. Nejedná se o nejprodávanější produkt, ale je to moje srdcová záležitost.

Co byste nabídla našim čtenářkám maminkatelkám?

Mojí srdcovou záležitostí jsou kompletní sady pro šití Quiet book. Při zadání hesla “dominika”, získají maminkatelky na tuto sadu slevu 15 %.

Nabízíte i šicí kurzy? Je potřeba knihy šít na stroji?

Nemusí, mohou je vytvořit i v ruce. Mnoho maminek si je šije v ruce. Je to v návodu rozpracované tak, aby šlo obojí. Je pravda, že v ruce je tvorba zdlouhavější. Na podobném principu funguje jeden konkurenční výrobek, který se objevil. Mají to hezky graficky zpracované, ale mají hotové sady včetně obrázků, které na těch stránkách jsou. Už není moc prostor pro fantazii. Já mám koncept jinak postavený. Člověk jede podle své fantazie a ne, jak mu to někdo předložil.

Máte čas i sama pro sebe?

Je fakt, že Adélka je malá, tak moc toho prostoru nemám. Postupně se se všemi změnami, které u mě probíhají, učím a snažím se vyčlenit prostor sama pro sebe. Třeba vždy v pátek si sednu, otevřu si knihu a jen si čtu. Snažím se i občas malovat. Šiju. Do vznikajícího kamenného obchodu bych kromě materiálu ráda zařadila i šité věci.

2 komentáře
  • Ili
    Odpovědět

    Co jste si OD TAMA odnesli? 😀
    Jinak super rozhovor, diky!

    • Podpora Maminkatelky
      Odpovědět

      Děkuji, upraveno 🙂

Napsat komentář: Ili Zrušit odpověď na komentář