Polina Ševčíková (33 let)

Polina Ševčíková (33 let)

Pochází z Hradce Králové. Vystudovala obor filologie na Masarykově univerzitě v Brně, konkrétně Italský jazyk a literaturu, Učitelství pro střední školy a Překladatelství ruštiny. Se svým mužem vychovává dvě děti (6 let a 1,5 roku). Po studiu a pobytu ve francouzské Bretani si zkusila i půl roku v zaměstnaneckém poměru, ale brzy zjistila, že tudy cesta nevede. Na mateřské dovolené proto založila nejdříve mateřské centrum, pak si zkusila provoz e-shopu. Následovalo založení mateřské školky, a nakonec marketingové agentury Žijeme online. Ve volném čase ráda čte, cvičí jógu a sleduje s manželem seriály a filmy. 

 

Základ: Vybrat to, co chcete dělat a co peníze přináší a co ne

Při rozhovoru působila Polina Ševčíková nesmírně pohodově. Má totiž skvělou vlastnost. Nedělá věci, které ji nenaplňují nebo nevydělávají. A že jich zkusila. „Nejdřív jsem s kolegyní založila mateřské centrum. Na něj jsme navázaly e-shopem, pak jazykovou školou a nakonec školkou,“ vyjmenovává podnikatelské projekty. 

Jak to tak ale bývá, vyhořela poprvé, pak podruhé a nezbývalo nic jiného, než vybírat jen to, co dělat opravdu chce. Co peníze přináší a co ne. Srdcovou školku si nechala a do toho se vrhla do milovaného marketingu a založila společnost Žijeme online, která jí výborně šlape.

Jak zvládala a zvládá všechny tyto projekty s dvěma dětmi? Proč musela zavřít mateřské centrum a e-shop? Jaké bylo zaučování vlastního manžela do byznysu a proč je pro ní delegování práce tak jednoduché?

 

Vaše firma se jmenuje Žijeme online. Můžete naším čtenářkám blíže představit náplň podnikání?

Oborem jsem PPC specialista (PPC specialista se zabývá inzercí ve vyhledávací síti a reklamní síti, pozn.red.) a podnikám společně s mým mužem, kterého jsem zaučila, když jsem podruhé otěhotněla. Během vývoje firmy jsme ale zjistili, že spousta klientů není ve fázi podnikání, aby si mohli ppc specialistu dovolit. Nevyplatí se jim. Proto jsme začali PPC reklamu učit, aby si mohli zákazníci vše spravovat sami. Základním kamenem bylo založení speciálního klubu na Facebooku, kde jim vše vysvětlujeme a když vidí, že nestíhají, stačí se ozvat a poprosit mě, abych jim s tím pomohla. Obecně vzdělávání v reklamách mi v Čechách chybělo, protože se jedná o poměrně technický obor a většina holek v tom tápe. 

Nemáte obavy z toho, že klienty vše potřebné naučíte a pak už vás nebudou potřebovat?

Nevadí mi to. Jsem ráda, když se lidé o reklamě naučí. Navíc naše spolupráce je téměř vždy na dlouhodobé bázi. Není to tak, že jim reklamu nastavíme a po třech týdnech práce končí. Musíte ji neustále upravovat, každý měsíc se hodně věcí změní. Mým cílem je, aby moji klienti vyrostli a byli schopni pak tyto činnosti dál delegovat, ale přesto jim rozuměli. Stejně jako delegujeme jiné činnosti. Většinou začínáme úklidem v domácnosti a pak se přesouváme do firmy. Delegujeme účetnictví a reklamy jsou jednou z dalších položek k delegaci. Člověk je musí neustále hlídat, opravovat, a proto je naše spolupráce v konečném důsledku dlouhodobá.

S čím nejčastěji za vámi klienti chodí?

Že se nevyznají v nastavení reklamy. Nedávno se mi například ozvala jedna klientka, že má připravený on-line kurz, ale neví si rady s nastavením reklamní kampaně. Nebo jeden e-shop sice nastavené reklamy měl, ale návratnost pokulhávala, tak potřebovali pomoci. 

Ve skupině Úspěšná a Odpočatá mi zase jednou jedna psaní psala, že si není jistá nastavením své reklamy. Jenže už jí je spravovaly jiné marketingové specialistky, což je otázka na mě. Nechci totiž podkopávat jiné ppcečkaře. Je to těžký obor a je jednoduché kritizovat ostatní, jenže stačí trochu jiné myšlenkové pochody, jiná analýza dat a už se tváří celý proces jinak. Konkurence by si všimla, že jsem klientce vstoupila do účtu a je zbytečné kazit dobré vztahy. Vzala jsem ji tedy k sobě do klubu, kde si mohla projít videa a na jejich základě určit, jestli směřují správným směrem. Když by zjistila, že to chce jinak, pomohla bych ji. Přijde mi ale důležité, abychom se jako podnikatelky nepodkopávaly. Nikdy se mi v Česku to tajnůstkářství a nezdravá konkurenceschopnost nelíbila.

Jaký prostředek je na ppc reklamy v současnosti nejvyužívanější? Předpokládám asi Facebook a Google, ale dere se nahoru nějaký nový?

Záleží na oboru. U e-shopu je na vrcholu Google. Facebook je obsahová síť, kde člověk hledá klienty, ale oni nehledají jeho. To u e-shopu není ideální. Facebook je spíše pro on-line podnikatele nabízející služby. V těchto případech se jim vyplatí být vidět a když je člověk potřebuje, vzpomenou si na něj. Hned za Facebookem je v závěsu Instagram. Každá firma ale vydělává jinde. Snažím se lidi učit, aby si vybrali cestu a sociální síť, která jim vyhovuje. Když jim vyhovuje Instagram, ať ho využívají. Oblíbenější je ale stále Facebook, protože tam lze lépe navázat konverzace a vztah s klientem.

Od filologie k uzavření e-shopu a mateřského centra

Co jste původně vystudovala?

Vystudovala jsem filologii na Masarykově univerzitě v Brně. Jako rodilou mluvčí na vícero jazyků mě to k tomuto oboru táhlo. Jsem napůl Ruska a vyrůstala jsem v Itálii. Navíc oba rodiče učí a překládají. Když jsem pak ale žila ve Francii a učila jsem ve francouzské škole, uvědomila jsem si, že to není cesta pro mě.

Proč to není cesta pro vás?

Nemám ráda autority. Nemám ráda omezování svého času, což jsem si utvrdila ještě po návratu z Francie, když jsem nastoupila do klasického zaměstnání. Každé ráno jsem si musela odpípnout příchod a v podvečer odchod. Každou neděli večer jsem se děsila představy, že musím opět odsedět v práci určitý čas, i když už budu mít vše hotové. Jen předstírat, že pracuji a nesmět odejít o 30 vteřin dřív. To bylo pro mě nesnesitelné.

Co to bylo za zaměstnání?

V tehdejší Motorole jsem měla na starost klienty z EMEA oblasti – Contract services representative for EMEA region (přesný název).

Jak dlouho jste v tomto zaměstnání vydržela?

Půl roku. Naštěstí se nedokážu ničit dlouho. Změnu dokážu dělat rychle. Zvlášť, když mi něco nevyhovuje. Z Brna jsme se přestěhovali s manželem zpět do Hradce Králové, kde jsem zjistila, že jsem těhotná. V tu chvíli jsem věděla, že už se do zaměstnání nikdy nevrátím. Začala jsem hledat cestu, v čem a jak podnikat. 

Jaký byl váš první podnikatelský projekt?

Nejdřív jsem s kolegyní založila mateřské centrum. Na něj jsme navázaly e-shopem, pak jazykovou školou a nakonec školkou. Jak to tak ale bývá, vyhořela jsem poprvé, podruhé a nezbývalo nic jiného, než vybírat jen to, co dělat opravdu chceme. Co nám přinášelo peníze a co ne.

Jak dlouho mateřské centrum fungovalo?

Rozjížděla jsem ho, když bylo dceři rok a půl a zavřeli ho v červnu 2019. Fungovalo tedy zhruba 4 roky. Dnes je dceři 6 a mladšímu synovi rok a půl.

V čem spatřujete hlavní chybu u podnikání s mateřským centrem?

O provozování mateřského centra měla skvělý článek Dominika. Je v něm řečeno vše. Navíc Hradec v té době ještě nebyl tak nakloněný Montessori učení. Nikdy jsme nedostali grant, takže i když jsme běhali od rána do večera, tak jsme tak tak zaplatili nájem a lidi. Možná, kdybych vše dělala já a neviděla dceru, tak by centrum vydělávalo. Naší prioritou je ale rodina, takže mateřské centrum bylo dlouhodobě neudržitelné.

E-shop se zaměřoval na jaké zboží?

Na hračky. Navazoval na rodinné centrum. Téměř rok jsem ale pracovala v podstatě zadarmo a nastal čas, kdy jsem potřebovala začít vydělávat. To se ale u e-shopu ani centra nedělo, tak jsem ho také předala kolegyni, která to chtěla ještě zkusit nakopnout.

Z jakého důvodu neprosperoval e-shop?

E-shop s centrem byl pod jednou značkou a neměli jsme peníze na jejich rozšíření. Navíc e-shop stál na mě. Překládala jsem texty, balila balíky, spravovala web. Postupně tyto projekty ztratily smysl. Potřebovala jsem vydělávat alespoň 30 tisíc korun měsíčně a neměli jsme zrovna 200 až 300 tisíc na investice do e-shopu. Z firem, které nefungovaly, jsem postupně odcházela. I přes nezdar jsem ale v nich svůj směr objevila. 

Kdybyste zakládala mateřské centrum a e-shop dnes, nastavila byste byznys model jinak? Jak?

V byznys modelu mateřského centra chyba nebyla, i cenově jsme si uměly říct o vyšší peníze, ale bez grantu takový podnik, ostatně stejně jako školka, fungovat nemohou. U e-shopu, kdybych měla peníze na investici, tak bych rozšířila nabídku značek a investovala kvanta času do obsahového marketingu, sociálních sítí a propagace, pak by to fungovalo.

Objevování světa PPC 

Kam vás předchozí firmy nasměřovaly?

Ve všech firmách jsem zajišťovala marketing, díky čemuž jsme měli pořád plno. V počtu objednávek problém nebyl, ale v samotném byznys modelu ano. Nebyl nastaven tak, aby někoho uživil. Šla jsem pak jednou za naším známým headhunterem a společně jsme řešili, co bych mohla dělat. Aby mě to bavilo a zároveň přinesla domů peníze. Ve všech ohledech u mě vysoce převládal marketing. Díky němu i přes uzavření rodinného centra, nás znali lidé široko daleko. Fanoušků jsme měli spoustu. Doporučil mi proto zaměřit se na PPC reklamy. Budou mi vyhovovat i prostorově, protože budu moci pracovat z domu. Nebude vadit, když mi dítě na chvíli onemocní. Sociální sítě jsem už uměla, ale musela jsem se ponořit do samotného oboru a hodně se ho naučit. Jako první krok jsem potřebovala najít mentora.

Toho jste si našla kde?

To byla náhoda. Vyslala jsem do vesmíru, že chci. Měsíc jsem na to téměř nemyslela a pak na mě vyběhl inzerát od jedné brněnské marketingové společnosti. Jejich bezplatný magnet mi byl neskutečně sympatický, protože se v něm soustředili na všechny aplikace, které jsem i já měla v počítači a mobilu. Poté jsem se na jejich webu dočetla, že hledají posily a ihned jsem jim napsala, že mě nabídka zajímá. Že bych se ráda PPC naučila. Znala jsem, jak firmy fungují a mohu toho klientům hodně přinést. Odborníkem na PPC nejsem, ale chci se jim stát. 

Nakonec mě vzali. Pozice nebyla placená, ale měla jsem možnost se učit. Jednou týdně jsme si volali a zodpověděli mi všechny mé dotazy. Jakmile jsem se naučila teorii, což trvalo asi 4 měsíce, začali mi dávat testovací klienty. Sami už měli full stav, takže byli rádi za výpomoc. Zkontrolovali, jak jsem práci odvedla a po pár měsících už jsem začala živit celou rodinu.

První měsíce jste pracovala zadarmo, a navíc ve zcela novém oboru. Jak moc složité bylo se tady prosadit?

Naštěstí mě známý headhunter opravdu dobře odhadl a PPC reklamy mě baví. Kombinuje se kreativa psaní a hra s čísly a analýzou. Nejtěžší byly ty začátky, kdy jsem neměla klienty a mučila jsem se s teorií po večerech. Do toho mě trápila bolavá noha po operaci. Radši bych si v tu chvíli lehla k televizi s odpočinula si. Jenže jsem si měla volat s Filipem. Donutit se a překonat, bylo obtížné. 

Jakmile mi ale začal dávat testovací klienty, mohla jsem teorii aplikovat přímo v praxi a už jsem vyběhla z toho křečkovského kolečka. Nastal obrat. Pořád jsem dělala na sebe, ale dělala jsem rozumně na sebe. Mohla jsem být kreativní, a ještě jsem pomáhala klientům. Začaly skvělé časy.

Jak se dostal do PPC reklam i váš manžel?

Jakmile se byznys rozběhl, začala jsem zvracet. Zjistila jsem, že jsem těhotná. V tu chvíli jsme řešili, co budeme dělat, protože můj příjem byl hlavní a přijít ze dne na den o 50 tisíc není sranda. Manžel v té době dělal do investic a vedle toho byl zaměstnaný. Naštěstí už z toho všeho ale byl také dost nešťastný. V září se ale stala jedna událost, která vše změnila. Mně bylo hodně zle a do toho si dcera zlomila ruku. Manžel zrovna pracoval v Praze a celá tato situace pro něj představovala dost velké trauma. Že těhotná žena musela nést dítě do nemocnice. Nemohla s ním na rentgen, i když bylo tak malé. Ten den se zařekl, že zůstane doma a taky se tak hned druhý den stalo. Se zasádrovanou dcerou, se mnou povalující se. No a když pak dcera nastoupila opět do školky, manžel mi uvařil jídlo, já ležela v posteli a zaučovala ho do PPC reklam.

Před tím se vůbec PPC nevěnoval?

Ne, vůbec. To jsem ho naučila já. Mé kolegy, s kterými jsem pracovala, jsem ujistila, že o mě nepřijdou, a navíc jim dám mého muže Michala. Vše jsem ho naučila a oni si ho postupně přebírali. Byli za toto řešení rádi, protože PPCečkaři jsou hodně těžko k nalezení. Navíc naše vztahy jsou výborné.

Jak probíhalo zaučování manžela a jak manžel zaučování od vás přijímal?

Občas to náročné bylo, ale naštěstí jsem se to snažila dělat tak, jak mě učil kolega. Manžel měl tedy na nastudování věci a potom se mě ptal. Plusem bylo také moje bohaté klientské portfolio, na němž jsem mu mohla ukazovat příklady přímo v praxi. Obor je to náročný. Je potřeba se naučit analyzovat data, jak aplikovat specifické věci na každého klienta a jak instalovat feedy, klíčová slova. V té době jsem se navíc dostala na Digi Semestr, ale protože mně bylo zle, byli tak hodní a přijali za mě manžela. Každou sobotu tam půl roku jezdil. Učil se vše okolo PPC, celý marketing a do toho doplňoval praxi ode mě. Má tak skvělý rozptyl dovedností a pomáhá jednotlivým klientům určit, co případně změnit ještě před tím, než se vrhnou do samotné reklamy. Po dvou letech teď konečně studuji Digi Semestr i já, takže jsem o nic nepřišla ????

Náročný rozjezd školky

S manželem jste společně ve firmě dva a půl roku. Trávíte spolu hodně času. Museli jste někdy řešit ponorkovou nemoc? 

Společně fungujeme velmi dobře. Zrovna nedávno jsme oslavili 16 let výročí a jsme zvyklí pobývat spolu. Studovali jsme spolu celou vysokou školu, tak jsme zvyklí. Právě ten jeden rok, co jsme pracovali od sebe, byl nejnáročnější. Viděli jsme se málo. Než s námi začal obědvat malý, byli jsme ještě spokojenější. Podívali jsme se na seriál, naobědvali se. Jsme domácí typy a jsme rádi doma. Sice kvůli školce máme kancelář, kam jezdím pracovat. Je to tak jednodušší, protože babičky hlídají u nás doma. Až nastoupí i syn do školky, kancelář třeba nebude potřeba.

Kdybyste neměla školku, i tak byste si našla kancelář? Nebo je pro vás jednoduché pracovat doma?

Kanceláře máme celkem 2. Jedna je manželova, kde teď trávím nejvíce času a druhá je školky. Až budou děti ve školce a ve škole, určitě budu pracovat doma, mám to tak raději. 

Školka funguje bez problémů?

Školka pěkně funguje třetím rokem. Zrovna jsme dojeli grant a začneme nový. Školka se skládá ze dvou dětských skupin po 12 dětech. Zaměstnáváme 5 učitelek, hospodyni a tchýně zajišťuje granty a asistentské činnosti. Do školky dochází má dcera a časem tam nastoupí i syn. Učitelky by ho tam už moc chtěly, ale je mu rok a půl, tak jsem jim říkala, ať na něj ještě na dlouho zapomenou ????

Nespěcháte se synem do školky?

Ne. Vím, že to tam má rád. Tety miluje. Občas s nimi vyrazíme na výlet do lesa, ale na plnější docházku to ještě nevidím.

Dcera nastoupila v kolika letech do školky?

Ve dvou a půl letech. Rok chodila do jiné školky a ten rok mě dokopal vytvořit ještě s jednou kolegyní tuto naši školku pro naše dcery. Montessori mi chybělo. 

Rozjezd školky probíhal jak?

Složitě. Otevíraly jsme školku, když jsem zjistila, že jsem těhotná.

Takže jste byla těhotná, do toho jste zaučovala manžela do PPC a ještě jste zakládala školku?

Ano. Bylo to hodně náročné. 

Co bylo na založení školky nejnáročnější?

Možná první rok, protože jsme nic neznaly kromě oborů, na které jsme se specializovaly. Já jsem měla od začátku na starost marketing, proto jsme si mohly dovolit nasadit vysoké ceny, a přesto máme neustále plno. Kamarádka zajistila celkovou administrativu. Něco jsme tedy věděly, ale samotný chod školky jsme neznaly. Rekonstrukce, co kde mít, jak nastavit ceny. Jak platit učitelky, jak je hledat. Bylo to šílené. Hygiena, papírování, grant. Administrativní věci jsou peklo. Do teď si ze školky nic nevyplácíme. Vedeme ji pro děti a jsme rády, že běží. I přes grant není školka dobrý byznys k uživení. 

Až obě děti školku vychodí, plánujete třeba její zavření vzhledem k tomu, že se finančně nevyplatí? 

Zavřít ji nechceme. Je to jedna z cest, jak zlepšit vzdělávání v Hradci pro ostatní děti. Maximálně se snažíme, aby mohla školka fungovat bez nás. Automatizujeme ji. Tvoříme jen takovou podporu, co se týká rozhodování. Občas mi volají rodiče. Školku jsme budovaly ale jako dlouhodobý projekt.

Práce po večerech, dnes zlaté babičky

Jste opravdu výkonná. Školka, PPC reklamy, a další projekty. Jak jste měla zajištěné hlídání?

Nikdy jsem nechtěla, aby mi někdo hlídal děti. Na druhou stranu jsem poučená od Dominiky, že jsou potřeba vyhrazené bloky na podnikání. Dřív jsem pracovala, jen když malá spala, což bylo hodně náročné. V posledním třičtvrtě roce mohu poprvé víc využívat babičky a je to znát. Dvakrát týdně 4 hodiny v kuse mám jen na svoji práci. A mám pocit, že toho stihnu jako někdo za dva dny. Sednu a jedu. 

Během prvního roku a půl na mateřské s dcerou jste zůstala doma. Mateřské centrum jste přizpůsobila časově čistě dceři?

Ano, chod mateřského centra jsme s kolegyní omezily na tři dopoledne v týdnu. Až po roce jsme hodiny navyšovaly. Nechtěli jsme obětovat čas s dětmi a tyto tři dopoledne jsme měly zařízené tak, aby vždy jedna učila a druhá hlídala děti. Z klientek z centra se postupně staly mé kamarádky a dnes dávají své děti do mé školky. Do teď vzpomínají, jak jsem měla na jedné hodině v centru na sobě velkého medvěda, protože jsem znakovala. Do toho si mi sedla dcera mezi medvěda a mě, abych ji nakojila a do toho jsem zapínala magneťák a zpívala. Super vzpomínka ????. A ještě jsem se do toho usmívala a rozesmívala děti. Nechápu, jak jsem to zvládala. Ale to byl ten první rok nadšení.

E-shop jste zvládala po večerech?

Ano, e-shop jsem zvládala po večerech. Brzy ale dcera nastoupila první rok do školky, tak už to šlo. 

Zmínila jste alespoň dvoje vyhoření? Kdy nastala? Kvůli čemu a jak jste je řešila?

Celý rok 2017 byl pro mě plný katastrof, pádů (jak fyzických, tak psychických). Stupeň vyhoření se v průběhu roku různě stupňoval a nutil mě více a více měnit svůj život k lepšímu. Začalo to hned v lednu 2017, kdy jsem si vyhodila koleno. Tím skončilo mé působení v mateřském centru i e-shopu. Najednou mě něco zastavilo, díky bohu. Poté mě v březnu čekala operace kolena, protože, jak jinak, bez komplikací by to nešlo ????. Ihned po operaci mi začala umírat babička, která mě vychovala a byla pro mě nejbližším člověkem na světě….

Ani jsem nemohla pořádně truchlit, už jsem tehdy živila rodinu a budovala školku. Během toho léta už jsem mlela z posledního. Denně jsem se třásla, byla jsem unavená, neměla jsem se ani chuť usmát. Hned v srpnu jsem si operované koleno vyhodila znovu. 

V září jsem začala mít hodně náročný průběh těhotenství, dcera si zlomila ruku a já se jen snažila přežít. V říjnu nás muž odvezl na naši první dovolenou po mnoha letech a tam jsem první dny prospala. Příznaky těhotenství se zlepšily, evidentně na můj stav měl velký vliv stres a celkové přepracování. Občas jsem pochybovala, jak dlouho takhle zvládnu žít. Po příjezdu domů nastaly komplikace v těhotenství a já musela odejít ze školky, kam jsem byla nucena se již v šestinedělí opět vrátit. Ten odchod nejspíš zachránil mě i Vikyho.

To musel být šílený rok. Člověka někdy musí bohužel zbrzdit až takové situace. S nástupem dcery do školky se podle vás čas na práci zlepšil. Nemoci se jí vyhýbaly? 

Nevyhýbaly, ale myslím, že nebyla tak nemocná, jako ostatní děti. Imunizovala se již v mateřském centru, kde pobývala tři dny v týdnu mezi 40 dětmi. V případě nemocí ale mohla zaskočit i babička a výjimečně manžel. Byly to šílené časy, ale teď už jsem spokojená. 

Kolik hodin týdně v současnosti pracujete?

Kromě vymezených 8 hodin musím občas zkontrolovat reklamy klientům po večerech, nebo když něco spěchá a pak každé pondělí večer mám vysílání. Pracuji zhruba 12 hodin týdně. Plus školka, tak 15 hodin týdně. 

Dělíte se s mužem doma i domácí práce a starost o děti?

Ano, domácnost máme rozdělenou dlouho. Já vařím, on nádobí. Úklid zajišťuje ještě paní na úklid. Občas já nakoupím, občas manžel. Když nestíháme, oběd objednáme. Sám manžel mi říká, že je raději, když si odpočinu, než abych se stresovala s uvařením oběda.

Dvakrát týdně 4 hodiny u vás hlídají babičky. Střídají se obě babičky?

Poprvé po dlouhé době se mohou střídat obě babičky. I když ještě pracují, pracovní doba jim už hlídání umožňuje. Tchýně začala pracovat u mě ve školce a je ráda, že si může užít vnoučata stejně jako moje mamka. A já jsem ráda, že jsou s babičkama a ne s někým cizím. Školka budiž, ale až jsou starší. A když babičky nejsou, tak nejsou a pracuji víc po večerech. Mám plán a vím kdy a co dohnat, a kde to nahradit. 

Proč je podle vás podnikání s dětmi těžké?

Frustrace, protože máme pocit neomezených nápadů, ale přitom je nemůžeme aplikovat v praxi. Představa rostoucího byznysu nás láká, ale místo 10 hodin denně, které by bylo potřeba ze začátku věnovat, máme jen hodinu. Na druhou stranu nás to ale učí najít jinou a efektivnější cestu. Jak za méně času vydělat více peněz. 

Vážím si svého času, proto deleguji

Neznám přesné rozdělení kompetencí u vás ve firmě, ale neláká vás si občas s manželem rozdělit pracovní dny? Že by třeba tři dny pracoval manžel a dva dny se staral o děti, zatímco vy byste ty dva dny pracovala?

Zatím ne. Manžel nyní pracuje na plný úvazek, protože má více klientů. Já už mám sice také stop stav, ale práci deleguji. Časem, až budou obě děti ve školce a škole, začnu pracovat na pár hodin denně, abychom jeli na pohodu. Víc nepotřebujeme. Snažíme se zachovat nepracující víkendy, kdy čistě odpočíváme. Je to důležité.

Zmínila jste, že delegujete. Kolik lidí tedy ve firmě zaměstnáváte?

Pro sebe mám od června 2019 jednu freelancerku a manžel už má také někoho domluveného na Google. Bez pomoci bychom už nemohli nabírat další klienty. Čas nafouknout nemůžeme a toto je nejlepší cesta.

Je složité pro vás práci delegovat?

Jsem líná, tak po těch letech únavy se člověk naučí vážit svého času.

Jde mi spíš o to, jestli jste neměla strach, že by vám zaměstnanci například převzali klienty, podtrhli vás, neudělali práci tak dobře jako vy.

Poučila jsem se od svých rodičů. Podnikají celý život a krásně lze na nich ilustrovat, jak bych podnikat nechtěla. Ještě na vysoké škole jsem kvůli nim říkala, že nikdy podnikat nebudu. Mají firmu postavenou čistě na nich a překládají klidně do dvou do rána a pak všechny víkendy. Mamky jsem se už několikrát ptala, co bude otec dělat, až přestane překládat, protože mu firma dodává klienty. Raději se prý ale neptá, protože můj otec odmítá delegovat. 

S manželem jsme se hned na začátku bavili, jak chceme podnikání postavit a v tomto je pro mě delegování skvělé. Raději si vyberu kvalitního člověka, než trávit celé dny a víkendy nad prací. Ať to klidně dělá jinak než já, ale ať má stejný přístup jako já. 

A máte teda nějak své zaměstnance smluvně ošetřené? Nebo jak hlídáte, že pracují, jak by měli?

Máme to vše postavené na domluvě a vzájemné důvěře. Ono to v PPC ani jinak nejde. Žádná smlouva člověka neuchrání před tím, aby mu odešel klient. Ale věřím, že si vybíráme spolehlivé lidi a hlavně, že jim neustále dodáváme neskutečně zajímavé projekty a jsme tu pro ně.

Kam směřujete?

K růstu, abychom byli větší. Shodli jsme se s manželem, že nechceme žádnou velkou marketingovou agenturu. Spíš se nám líbí spolupráce se stejně zaměřenými a naladěnými lidmi. Budovat komunitu, kde se může klient bez obav zeptat a my mu pomůžeme. 

Podle vašich slov jsou vaší hlavní cílovou skupinou klientky. Na muže necílíte?

Naši klienti jsou ženy i muži, ale v rámci sociálních sítí ano, tam se zaměřujeme na ženy. Je to jednoduché, lépe se mi s nimi navazují vztahy a dokážu porozumět jejich problémům. Nacítit se na ně a co nejlépe jim poradit v rámci jejich online marketingu. Dokonce mě teď mile překvapila statistika, která opravdu poukazuje na to, že i muži naši značku sledují. 

Co byste nabídla maminkatelkám? 

Pokud mě chcete blíže poznat a zjistit, jak učím vše, co umím, zvu vás na 24 hodin zdarma k sobě do klubu Budování podnikání v online světě. Tam každý týden v pondělí vysíláme na nejrůznější témata kolem online marketingu. Navíc máme každé 3 týdny interview s dalšími odborníky, takže se opravdu nenudíme ;).  Pro více informací stačí kliknout zde - https://zijeme-online.cz/produkty/budovani-podnikani-v-online-svete-placeny-klub/

Další rozhovory

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

maminkatelky.cz
Telefon: (+420) 775 028 018e-mail: dominika@maminkatelky.cz
přihlášen:
closebarsangle-down